Smutná metaforická úvaha nad osudem nezávislého spisovatele v kapitalistické společnosti. Přirovnává psaní knih k pěstování zeleniny. K této úvaze mě inspirovala povídka Sebastiána Wortyse „Co zapálit na poušti?“
přidáno 08.09.2019
hodnoceno 2
čteno 35(6)
posláno 0
Od nezávislého spisovatele je v naší společnosti vlastně tuze troufalé nabízet knihu, kterou sám napsal, do běžné knižní distribuce. Psaní knihy v naší kapitalistické společnosti totiž funguje jako pěstování zeleniny − máme tu systém profesionálních zemědělců, distributorů a prodejců, který je pod plnou kontrolou a plní hygienické normy, které téměř zaručují, že zelenina, kterou si zákazník nakoupí v obchodě, je zdravotně nezávadná. Samostatný pěstitel sice může být přesvědčen, že jeho zelenina je také zdravotně nezávadná, dokonce to tak i může být a může dodávat zeleninu lidem ve svém sousedství a ti všichni mohou být zdraví a ta zelelnina jim chutná. Přesto mu ale v místním obchodě jeho zeleninu do prodeje nevezmou. Nemá patřičná byrokratická pověření, a i kdyby je měl, oni už mají smlouvy s distributorem, který jim dodá vše, co potřebují, v garantované kvalitě, tak proč by si dělali starosti s drobným místním zemědělcem, který jim tu zeleninu nedodá ani hygienicky zabalenou. A je tu ještě další problém − poznat, zda určitý kus zeleniny je zdravotně nezávadný, je velmi obtížné, takřka nemožné; vyžaduje to špičkový laboratorní rozbor. Je mnohem levnější místo toho kontrolovat odlidštěný, standardizovaný proces zemědělské výroby, který je všude stejný, takže když se ukáže, že produkuje zdravotně nezávadné potraviny, dál už ho není třeba tak přísně kontrolovat. Úplné neštěstí pro pěstitele znamená, když vyšlechtí zcela nový druh zeleniny. Lidé ho budou vychvalovat, jak je úžasná, ale ani zdarma si většina z nich nevezme. Po zelenině, která dosud neexistovala, není žádná poptávka. Zákazníkovi je snadné prodat rajčata, brambory či pórek, protože má jasnou představu, kolik jich potřebuje a kolik obvykle stojí. Zato prodat mu amalele nebo něco podobného je beznadějné; když už si na vyzkoušení jeden kus koupí, neví, která část se jí, jak má správně chutnat a zda je potřeba před jídlem uvařit, nebo se naopak vařit nesmí. A tak končí originální zelenina sice vychválena, ale v odpadcích. V nejlepším případě ji dostanou k jídlu bezdomovci.

A podobné je to s knihami; samostatný autor sice může být přesvědčen, že jeho knihy jsou kvalitní a zajímavé, a dokonce to tak i může být a může knihy dodávat lidem ve svém sousedství a ty se jim mohou líbit a mohou je vychvalovat. Přesto mu je do místních knihkupectví nevezmou. Mají smlouvy s distributorem, který jim dodá vše, co potřebují, v garantované kvalitě, tak proč by si dělali starosti s drobným nezávislým autorem, který jim ty knihy nedodá ani hygienicky zabalené. A je tu ještě další problém − poznat, zda je určitá kniha dobrá a zajímavá, je nesmírně náročné; vyžaduje to buď vysoce odbornou kritiku (a i ta se často mýlí), nebo rozsáhlý spotřebitelský průzkum, do kterého se nikomu nechce. Je mnohem levnější místo toho nechat psát zavedené autory známých jmen, kterým lidé budou kupovat i ty nepovedené literární pokusy, takže z nich všichni zúčastnění budou mít patřičný zisk, než pouštět do prodeje knihy neznámých autorů, jejichž vznik nebyl nijak hlídán a kvalitou a „nezávadností“ si nikdo zúčastněný není příliš jistý. Úplné neštěstí pro spisovatele je, když se vymaní ze zavedených žánrů a napíše něco docela nového. Lidé ho budou vychvalovat, jak je jeho kniha originální, ale ani ukázku zadarmo většina z nich nedočte do konce. Po knize, jaká dosud neexistovala, není žádná poptávka. Zákazníkovi je snadné prodat kuchařku, detektivku, fantasy ságu, young adult romanci či dobrodružný román, protože má jasnou představu, kolik jich chce přečíst a kolik obvykle stojí. Zato prodat mu sbírku metahemeralistických básní nebo něco podobného je beznadějné; když už si na vyzkoušení nějaký tenký výbor nejlepších textů koupí, neví, jak je číst, nechápe je, neví, v čem mají být dobré, zda se mají číst na přeskáčku, nebo se naopak přeskakovat nesmí. A tak končí originální tvorba sice vychválena, ale v odpadcích. V nejlepším případě bude odložena někde v rohu v literárním krmítku.

Jaký k tomu napsat závěr? Běžný básník by nejspíš pravil, že mu ukápla slza. Já ovšem nejsem běžný básník; jsem spisovatel-programátor, takže naprogramuji toto: Je mi z toho smutno.


přidáno 15.09.2019 - 20:28
Meluzina: Cíle originálního autora mohou být velmi různé. Někdo píše proto, že na knižním trhu něco postrádá, tak se to pokusí napsat. (Toho pak jen zklame, když zjistí, že ostatní nepostrádají to, co on.) Jiný autor zase může psát hlavně pro vlastní zviditelnění a propagaci svých názorů. (Toho pak asi neuspokojí prakticky žádné množství čtenářů.) Někdo může psát z nadšení pro něco a někdo zase může být beznadějný grafoman, který píše čistě pro vlastní psaní a ani by to po sobě nepřečetl. (Ten pak nemá moc důvod stát o nějaké čtenáře.) Někteří autoři píšou pro vlastní děti, ale ti nebývají originální, protože děti jsou ještě nezkažené, takže pro ně originalita nemá žádnou cenu. (Ale myslím, že knihy vyzkoušené na vlastních dětech bývají obecně relativně kvalitní.)

Takoví autoři tedy nemají skoro nic společného. Síť odběratelů si autor může vytvořit, pokud najde lidi, kterým jejich tvorba k něčemu opravdu bude. A to je často ta potíž, protože dnes většina čtenářů, kterém jsem potkal/a, očekává mainstreamové knihy a většina knihkupectví jim je nabízí v nedostižné kvalitě, takže v tomto není žádný prostor pro něco nového a originálního.

Navíc čím originálnější dílo, tím nižší je pravděpodobnost, že vůbec k něčemu bude, a málo originální dílo zase může být snadno nahraditelné jinými.

Děkuji za myšlenky.
přidáno 14.09.2019 - 21:53
Co je cilem originalniho autora? Kolik ctenaru by ho uspokojilo? Maly zemedelec si mozna pres sousedy udela sit odberatelu, nijak velkou ale dostatecnou. Nefungovalo by to i u toho autora?

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Deziluze nezávislého spisovatele : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : The Cheerleader in Black
Předchozí dílo autora : Autobus, který změnil programátorovi život

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2007 - 2019 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku