---
přidáno 30.06.2019
hodnoceno 4
čteno 888(17)
posláno 0
Kouzlo osobnosti spočívá v hrdosti co
porušuje pravidla
a to někdy sere svět
unavují mě
všechny ty stejně dokonalé fotky

Zaostřit, prosím
(Vyletí ptáček, pták, tak ukaž mi ho)


Zastřít se pod dokonalost, dokonalost
bílým koncem prostěradla
všechny ty kecy o ničem
a vítr fouká pro únik
tak ostře, že tečou slzy
tak ostře, až si uvědomíš vystouplé cévy
luční ostřice
fotíš
ostří cel, hlad po celých obscénních slovech
dutiny jiných pavouků a pavučin
čela cizích lidí
přidáno 16.08.2019 - 06:14
kmotrov:
Mám ráda fotky, u kterých musím přemýšlet.Ty současné, zaostřené a vystajlované mi neříkají nic. Děkuji za komentář.
přidáno 12.08.2019 - 10:14
Kouzlo osobnosti spočívá v hrdosti co
porušuje pravidla
a to někdy sere svět...?

Usáma bin ládin taky porušoval pravidla a sralo to svět.

Takže hrdost co porušuje pravidla může upoutat to je vše, pokud tak někdo jedná záměrně a ne z pocitu vnitřní svobody bude spíš nesnesitelný než zajímavý.

Současné fotografie kde je vše ostré by se dala přirovnat k popisu, často nekvalitnímu, typicky zdeformované "selfí" obličeje. Poezie je podle mne žánr pro to co nelze vyjádřit slovy. To se Ti daří. Myslím, že se v tom někdo najde. Většina má pocit, že se jim život na rozdíl od ostatních rozostřil, většina touží po větší svobodě a najdou se i tací, kteří přesto všechno žijí skryté kouzelné životy.
Prima.
přidáno 03.07.2019 - 22:00
Pajalord: Pořád fotím, mám ráda spíš rozmazaný smímky a hru se světlem. Ty dokonalé a zaostřené mi nic neříkají. Nemají tajemství. A umřela mi máma.
Děkuju za komentář.
přidáno 03.07.2019 - 00:44
Trochu v tom vidím kritiku dnešní doby :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zaostřit, prosím : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Nemluvíme spolu___
Předchozí dílo autora : requiem pro zádušní mši

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming