|
|
a tak jsem měl možnost ohmatat každé žebro, každičké žebro. samostatně. jedno po druhém. prsty jsem ladil s tvarem těch zvláštních a fascinujících kostí. byli jako nástroj. nástroj, který hledá svého hudebníka a tím jsem se já hodlal stát. brnkal jsem na ně tak něžně, jako právě hudebnice na svou harfu. hrál jsem tu nejhezčí skladbu. slyšel jsem jí však pouze já.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tanec : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Svíce
Předchozí dílo autora : Ksicht
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
MiroslavScholz» narozeniny
Sari_nka [15], Král_z_Lán [13], ljta@seznam.cz [9], Sasha Hell [9], TeenkaKral [3]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

