přidáno 21.04.2019
hodnoceno 0
čteno 1156(4)
posláno 0
a tak jsem měl možnost ohmatat každé žebro, každičké žebro. samostatně. jedno po druhém. prsty jsem ladil s tvarem těch zvláštních a fascinujících kostí. byli jako nástroj. nástroj, který hledá svého hudebníka a tím jsem se já hodlal stát. brnkal jsem na ně tak něžně, jako právě hudebnice na svou harfu. hrál jsem tu nejhezčí skladbu. slyšel jsem jí však pouze já.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tanec : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Svíce
Předchozí dílo autora : Ksicht

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
Sucháč řekl o Umouněnka :
Prostě Vivi, ta od sazí, duší Blázen, člověk, který má takovou představivost, jakou jí v tak ranném věku, ve kterém je, může závidět prakticky kdokoli...fantastické hrátky se slovy v jakékoli formě jí už dávno katapultovaly mezi elitu...jsem rád, že Tě znám... :-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming