|
skoro automatické obrazy
 15.03.2019 3 1068(17) 0 |
s prvním ranním oslovením
vetřeš se do mě vůní stepí
popraškem ulic
nestrpíš květiny
keře
zkáza za zenitem
pod drobnohledem
v ponorce
co vezme
celé hejno ptáků
dál
než kde umírá amazonie
než krčí se andy
dál než vysychají řeky
bez studů
vrhnout se do studní
zažít metamorfózu
dvě ruce netleskají
setmění
asimilace
chci na popravu
listí ve mně
břečťan na nohou
hlína v prstech
zlato v písku
ambice
zonky v obýváku
soma na koberci rozsypaná
mince v automatech
papíry ve výhni
kůže na zádech
kůň na trh
spánek pro boháče
hlavy v lednici
vetřeš se do mě vůní stepí
popraškem ulic
nestrpíš květiny
keře
zkáza za zenitem
pod drobnohledem
v ponorce
co vezme
celé hejno ptáků
dál
než kde umírá amazonie
než krčí se andy
dál než vysychají řeky
bez studů
vrhnout se do studní
zažít metamorfózu
dvě ruce netleskají
setmění
asimilace
chci na popravu
listí ve mně
břečťan na nohou
hlína v prstech
zlato v písku
ambice
zonky v obýváku
soma na koberci rozsypaná
mince v automatech
papíry ve výhni
kůže na zádech
kůň na trh
spánek pro boháče
hlavy v lednici
20.03.2019 - 07:07Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
budoucí pátky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : stromy
Předchozí dílo autora : občas jsem
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
stopzem [18], *paja* [18], kytimiti [14], Neurotic Figure [14], Valerie Persanska [9], Jako Vždy [9], JARKA [3]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
