![]() ![]() ![]() ![]() |
STÍN
Ten den byl zvláštní jako sen,
co začal se zdát brzy z rána,
jen pohlédl jsem do tmy ven,
a ozvala se tupá rána.
To můra velká jako dlań,
svůj tanec smrti na skle tančí,
to Smrtihlav,já zírám naň.
a leknutím mi srdce jančí.
Je konec října ,chladné noci,
a všechno živé šlo už spát,
tak proč se zrovna ke mě,kruci,
ten noční motýl začal cpát?
Venku tramvaj kolej lechtá,
je slyšet pískot kol a brzd,
zní jako když se kdosi chechtá,
a mému psu se ježí srst.
Pak vyšel jsem ven pro noviny,
tak jak to dělám každý den,
a cítím hned že den je jiný,
i stín co za mnou vyšel ven.
Ten stín však nebyl z mého těla,
když šel jsem,on jen u zdi stál,
a duše má se trochu chvěla,
já žádný přízrak nevolal.
Už svítá,šero někam mizí,
i divný host též zmizel s ním,
však pořád mám ten pocit cizí,
že co jsem nechtěl-teď už vím.
Muž přede mnou si koupil čtení,
a těžkým krokem odchází,
v tom náhle vidím že sám není,
ten černý stín ho provází.
Když muž zabočil na silnici,
věděl jsem co bude dál,
skřípot brzd zněl přes ulici,
a v dálce se jen kdosi smál...
Ten den byl zvláštní jako sen,
co začal se zdát brzy z rána,
jen pohlédl jsem do tmy ven,
a ozvala se tupá rána.
To můra velká jako dlań,
svůj tanec smrti na skle tančí,
to Smrtihlav,já zírám naň.
a leknutím mi srdce jančí.
Je konec října ,chladné noci,
a všechno živé šlo už spát,
tak proč se zrovna ke mě,kruci,
ten noční motýl začal cpát?
Venku tramvaj kolej lechtá,
je slyšet pískot kol a brzd,
zní jako když se kdosi chechtá,
a mému psu se ježí srst.
Pak vyšel jsem ven pro noviny,
tak jak to dělám každý den,
a cítím hned že den je jiný,
i stín co za mnou vyšel ven.
Ten stín však nebyl z mého těla,
když šel jsem,on jen u zdi stál,
a duše má se trochu chvěla,
já žádný přízrak nevolal.
Už svítá,šero někam mizí,
i divný host též zmizel s ním,
však pořád mám ten pocit cizí,
že co jsem nechtěl-teď už vím.
Muž přede mnou si koupil čtení,
a těžkým krokem odchází,
v tom náhle vidím že sám není,
ten černý stín ho provází.
Když muž zabočil na silnici,
věděl jsem co bude dál,
skřípot brzd zněl přes ulici,
a v dálce se jen kdosi smál...


Má to moc pěknou atmosféru. Ale hlavně jsem si zas jednou užil pořádnou řeč vázanou, pořádný verš. Experimenty jsou fajn, ale všeho moc škodí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
STÍN : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : ZPRÁVA Z ONOHO SVĚTA
Předchozí dílo autora : TOŽ TAK... :-) PODRUHÉ