 04.12.2018 5 1062(16) 0 |
To osudové
se nekoná
patos kape
teče proudem
pichlavé oči
měly mě varovat
/zasněná slepota/
"Břízy mluví, víš to?"
mají svou řeč
jiné stromy
jim těžko rozumí
Samet nahé Bělokoré
vzdychá
když boříš do něj prsty
hledáš vrásky
/Ach jo.../
ty pichlavé oči
mě měly varovat
se nekoná
patos kape
teče proudem
pichlavé oči
měly mě varovat
/zasněná slepota/
"Břízy mluví, víš to?"
mají svou řeč
jiné stromy
jim těžko rozumí
Samet nahé Bělokoré
vzdychá
když boříš do něj prsty
hledáš vrásky
/Ach jo.../
ty pichlavé oči
mě měly varovat
Ze sbírky: Paměť touhy
08.12.2018 - 12:56Řev stromů v tichu člověka. Objetí s pamětí dřeva. Na Tvůj styl si stále zvykám (rád) a stále překvapuje.
05.12.2018 - 01:10Patří k tomu nejlepšímu cos napsala. Úžasná dynamika volného verše (i díky tomu žes nesklouzla po náledí nějakého rýmu). Je nápaditá slovy i rytmem.
Jinými slovy, nepůsobí na mě ploše...
:-)
...Patos kape teče proudem...
Super!
Téma je smutné, ale nevnímám ji smutně, spíš živě, opravdově. Možná se mýlím, vnímám v tom odstup.
Líbí se mi moc.
Jinými slovy, nepůsobí na mě ploše...
:-)
...Patos kape teče proudem...
Super!
Téma je smutné, ale nevnímám ji smutně, spíš živě, opravdově. Možná se mýlím, vnímám v tom odstup.
Líbí se mi moc.
04.12.2018 - 12:33Již ráno přečetla a nyní se k ní vracím. Břízy miluji a ráda objímám stromy. Je pravdivá a krásná. Přeji ti klidné adventní dny a díky.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Betula pendula : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Neléčené zlomeniny
Předchozí dílo autora : V hexaedru bytí
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
