 25.10.2018 3 1159(10) 0 |
Dozněla poslední skladba,
jméno dali ji ti druzí.
Místy ohraná, místy provokativně (ne)přirozená.
Náš starý gramofon ji hrál.
Melodii, kterou znáš, vždy když se usmíváš a tvá vůně se protne s mými prsty.
A já pak tancuji sama v dešti.
Znáš samotu?
Je jako zapomenutá báseň.
Slova, neslyšíš a smysl uniká.
Jako láska rodičů, kterou nepoznáš,
protože na tebe život trochu zapomněl.
Nech to být, řekls a chtěl mě provést realitou.
A tajně jsi mi přál zapomenout.
A ukradl bys pro mě hodnotu vteřiny,
ale umíš ji spočítat?
Třeba se měří prožitkem hříchu a třeba housle dělají podzim.
Patnácté boží přikázaní- řekla bych.
Jedenácté, vzali nám druzí- a je mi smutno.
Buďme neokázalí a mysleme třeba nekonečno,
alespoň pro dnešní noc.
A bůh třeba neumřel- prostě nebyl, tam kde jsme ho potřebovali.
A myslíš, že zbude nějaký sen, až se ta melodie ztratí?
Nebo až se já ztratím?
Nech mě prosím ještě chvíli snít.
Ukradneme slunce namísto nebe- nevadí, že prší.
Zatáhneme závěsy a budeme si vyprávět,
uhádneš melodii?
Doufám, že umíš ještě snít.
Mám totiž strach, že procitáš k realitě.
Ale, provedeš-li mě realitou, tak neucítím déšť
jméno dali ji ti druzí.
Místy ohraná, místy provokativně (ne)přirozená.
Náš starý gramofon ji hrál.
Melodii, kterou znáš, vždy když se usmíváš a tvá vůně se protne s mými prsty.
A já pak tancuji sama v dešti.
Znáš samotu?
Je jako zapomenutá báseň.
Slova, neslyšíš a smysl uniká.
Jako láska rodičů, kterou nepoznáš,
protože na tebe život trochu zapomněl.
Nech to být, řekls a chtěl mě provést realitou.
A tajně jsi mi přál zapomenout.
A ukradl bys pro mě hodnotu vteřiny,
ale umíš ji spočítat?
Třeba se měří prožitkem hříchu a třeba housle dělají podzim.
Patnácté boží přikázaní- řekla bych.
Jedenácté, vzali nám druzí- a je mi smutno.
Buďme neokázalí a mysleme třeba nekonečno,
alespoň pro dnešní noc.
A bůh třeba neumřel- prostě nebyl, tam kde jsme ho potřebovali.
A myslíš, že zbude nějaký sen, až se ta melodie ztratí?
Nebo až se já ztratím?
Nech mě prosím ještě chvíli snít.
Ukradneme slunce namísto nebe- nevadí, že prší.
Zatáhneme závěsy a budeme si vyprávět,
uhádneš melodii?
Doufám, že umíš ještě snít.
Mám totiž strach, že procitáš k realitě.
Ale, provedeš-li mě realitou, tak neucítím déšť
04.11.2018 - 22:36Tohle Já neumím,trochu to vnímám jako divadelní scénu,je to dynamický.Autorka nebude ořezávátko,intelekt dost nabušenej. Vzletné,já jsem přízemní,tak promiň,tvá tvorba se my líbí celkově.moc
25.10.2018 - 11:40Jsem docela ráda, že jsi mě komentovala .. líbí se mi co píšeš. A tady slyším melodii. Úplně bych si ji zazpívala v pomalém doprovodu :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Všední : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Beze slov
Předchozí dílo autora : Říkankou....
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]» řekli o sobě
Jsoucno řekl o timelady :Pokud jste si někdy mysleli, že jste nešikové, asi jste nikdy nepotkali timelady. Šarmantní dívka milující hodnoty již neexistujících směrů, víno a Hraběte. A možná i trochu mě.
