|
Inspirováno jedním příběhem, který kolem mě proplul...
 12.07.2018 6 1301(12) 0 |
Ztrácím se v odrazech
soustavy zrcadel
Bloudím a hledám
Kde mám své JÁ?
Asi vás nebolí
vidět mě v tmách
nevlastních stínů
z kterých mám plášť
A kdo mi ho dal???
Vlévá se zášť
skrze zkřivenou tvář
do hlubin jizev
co po vás mám
Ztrácím se v odrazech
soustavy zrcadel
Lživých a zkřivených
Obrazů "pravdy"
Hledám tu marně
zrcadlo jediné
Ve krerém jsem
a jsem to JÁ!
.
Ztrácím se v odrazech
soustavy zrcadel...
.
Ztrácím se...
12.07.2018 - 11:27Trochublázen: Tak to máš pravdu. Ale vtipné je, když při tom nárazu zjišťujeme, jak nepřesně - pokud vůbec - vystihují skutečnost, kterou se snaží zobrazovat. :-D Kdepak, domněnky lidí jsou kolikrát úplně jiné než skutečnost. Proto ta pokřivená zrcadla. Děkuji. :-)))
12.07.2018 - 11:25Hanulka: Něco na tom bude, Hani. Rodičovství já mám ještě před sebou, ale doufám, že se s tím nějak poperu. Spousta rodičů totiž svým dětem nerozumí tolik, jak si myslí. Někdy je to vtipné, někdy smutné.
12.07.2018 - 10:44Největší zábava je, když do toho zrcadla člověk narazí. Nerozbitně nepůsobí. Zajímavé téma :)
12.07.2018 - 10:16Hanulka
V tomto s tebou naprosto souhlasím, dlouhá léta jsem byla "sžitá" se studenty VŠ. A mnohokrát jsem jim rozuměla víc jak rodič.
12.07.2018 - 09:24Hanulka: Děkuji. Já tam taky kdyby byla. A pak ještě v Českém Krumlově. Byla to zábava. :-)
V básni se tak trochu strefuji do lidí, kteří rádi druhým kecají do života anebo jim nalepují "nálepky" namísto aby se zamysleli a dívali se občas na věci jinýma než svýma očima. Proto třeba tak málo dospívajících vychází se svými rodiči. Mladí se v tomhle věku snaží najít, ale rodiče kolikrát chtějí spíše vidět ztělesnění svých vlastních představ. Ale těch případů je...
V básni se tak trochu strefuji do lidí, kteří rádi druhým kecají do života anebo jim nalepují "nálepky" namísto aby se zamysleli a dívali se občas na věci jinýma než svýma očima. Proto třeba tak málo dospívajících vychází se svými rodiči. Mladí se v tomhle věku snaží najít, ale rodiče kolikrát chtějí spíše vidět ztělesnění svých vlastních představ. Ale těch případů je...
12.07.2018 - 09:04Hanulka
Jak moc ti rozumím, jednou jsem takhle šla sama do bludiště zrcadel na Petříně, a bylo mi dobře. Neboj, najdeš ho !
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pokřivená : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ztracený
Předchozí dílo autora : Vodotrysk
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Jeanie [18], se3slzu [17], Max the Fallen [16], Milly [15], Tajemnáosoba [13], Dadi [13], elis 77 [6], Gustava [2], Honzík [2], Přemek [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
