pokus o překlad básně Ursuly K. Le Guin, která zemřela letos, 22. ledna. Jejím otcem byl A. L. Kroeber, významný antropolog - ona sama psala romány, poezii, eseje a povídky, většinou z oblasti science fiction.
přidáno 29.04.2018
hodnoceno 0
čteno 717(16)
posláno 0
i.

důvod, proč se učím španělsky
tím, že čtu Nerudu slovo po slově
a každé druhé hledám ve slovníku
a důvod proč čtu dickinson
báseň po básni
a pořád jí moc nerozumím
a moc se mi nelíbí, a důvod
proč pořád přemýšlím o tom
co by mohlo být příběhem
a důvod proč tu sedím a píšu
tohle něco je, že se snažím
něco vytvořit
stydím se to pojmenovat.
můj otec neměl rád slova jako "duše"
holil se Occamovou břitvou
proč vymýšlet věci
když už jich tu je dost?
ale já dělám fikci. Vymýšlím si
nikdy není dost věcí
takže tomu asi můžu říkat jak chci
stejně to ještě není hotové
zkouším to tak a onak
samá slova - takže je to ze slov?
ne. myslím, že to nejlepší
je z odvážných a laskavých činů
a patří lidem kteří dávají na věci pozor
z celého srdce
a obsahuje moře a stmívání
to je nejlepší druh
téhleté věci kterou dělám
laskavost, odvaha, stmívání a moře.
ten druh je pravé hedvábí
můj je jen rayon. slova se seperou
za chvíli se vynosí
ale stejně už je nebudu nosit dlouho
v mém věku jsem to měla udělat už dávno
měla jsem tleskat a smát se
každému cáru
jak říkal willy. ale ten "smrtelný šat"
páni, to jsem já. to není oblečení
to jsem já na cáry
to jsem já smrtelná
ta věc kterou dělám je má duše z látky
ráda bych nesmrtelné brnění, jasně
ale nemám střih
mám jen odstřižky rayonu
vím, že skončím nahá
v zemi nebo ve větru
tak proč se učit španělsky?
protože ve slovech básníků je krása
a když nebudu umět španělsky
nepřečtu si je. protože chvála
je možná ta věc kterou dělám
a až skončím
ráda bych aby byla tím co zbyde
věchýtek čisté látky
barva v zemi
šepot ve větru

una palabra, un aliento

ii.

takže teď změním notu
a ulevím zahořklé mysli
která by se radovala kdyby se radovala
z druhé ruské revoluce
ale nemůže, protože zestárla
zmoudřela, zapškla, a zženštěla
a říká: tak. muži
strávivše sedmdesát let zabíjením mužů
žen a dětí ve jménu něčeho
mučením, věznením
lhaním a vyděláváním
se rozhodli
že to něco nebylo to správné něco
a budou dělat něco jiného stejným způsobem

sedmdesát let pro nic

a sen který předcházel zradě
a spravedlnost zahlédnutá před vraždami
a pravda která blýskla před hromadou lží
to vše promarněno
protože jediné na čem záleží je
kdo má poslední slovo

kdysi jsem zpívala svoboda, svoboda
sladce jako drozd
ale už jsem se naučila Pravé Politice
není svobody pro naše děti
ve světe posledního slova
jen naslouchání
a ticha kolem posledního slova
nikdy nekončící naslouchání
budu tedy naslouchat
ženám a dětem a
bezmocným mužům
svému lidu. a budu ctít jen
svůj lid. bezmocný

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
130. báseň napsaná v roce 1991: Když se rozpadal Sovětský svaz : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : báseň o botách
Předchozí dílo autora : věcná

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
Žhnoucí krysa [16], BadAngel16 [13], Z.Biskup [8], endavid [2], Mikin [2], Neočko [1], trivius [1]
» řekli o sobě
mannaz řekla o Singularis :
Velice originální autor. S precizně napsanou prózou. Tvoří vlastní svět, který je opravdu jediněčný a stojí za to do něj vstoupit.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku