 23.04.2018 4 1001(14) 0 |
Ležíš tu,
nevnímáš,
nespíš a sníš.
Hodiny tikají,
v objetí síla naše,
ty však držíš mne,
hledíš a vzpomínáš,
kam až šla láska naše.
30.04.2018 - 23:59že by do Peru...
dneska ve mně vzbuzuješ, co je mi tak vlastní a blízké. Sentimentalitu, nostalgii, která přerůstá až v depresi. Ale neboj, to já moc rád, proto jsem zrozený.
dneska ve mně vzbuzuješ, co je mi tak vlastní a blízké. Sentimentalitu, nostalgii, která přerůstá až v depresi. Ale neboj, to já moc rád, proto jsem zrozený.
23.04.2018 - 18:00šla po schodech, vytvořila si je tou básničkou jsou i na obrázku, šla po schodech a dostala se až nahoru, nebo na horu? líbí se mi ta mini je o opravdové lásce, o té co o ní mnozí sní a schody vyšlapat neumní :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
O čem sníš ? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kde jsou mé naděje ?
Předchozí dílo autora : Letní bouře na nebeské pláži
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Yana řekla o kmotrov :Jeho nadšení pro věc je tak nakažlivé, jeho projev je tak moudrý a tak plný života, že jsem hrdá na to, že znám kmotrova a že jsme si blízcí, je to pro mě pocta, znám kmotrova- tak zatichlého a tak hlasitého, plného inspirace a bohémského ducha, jo, a je strašně milé když se z něčeho raduje a směje se
