O tom istom tak trochu inak..
přidáno 27.05.2008
hodnoceno 0
čteno 1295(14)
posláno 0
„Stojím tu
Pri tebe
V dobrom i zlom
Počuješ?
Neklamem
Hrozíš mi rozchodom?
Nikam nejdem
Pomáham ti
Radím
Znášam tvoje utrpenie
Roním tvoje slzy
Kde je tvoje pochopenie?
Nie je... a to ma mrzí

Viem že ma miluješ
Sú dni keď existuješ pre mňa
A potom to príde
A ja viem že nenávidíš
Mňa. A chceš byť inde
Ničím ti život?
Čo to nevidíš?
Ja som ty a ty si ja
Kedy pochopíš
Že my obaja
Sme odsúdený na život
Na život spolu
Pochop!
To nie som ja kto ti nosí smolu!“

Priznala sa mi raz moja Samota.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ranená... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Momentka precitnutia

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming