05.01.2018 2 862(20) 0 |
možná se ten sen
přece jen vyplní
a možná
budu chlapcem v pavučině
jako jsem vždy chtěla
možná na den
možná na chvíli
nebo mě už pořád budeš držet
a já kopající, zmítající se
dusit se budu v tvém semknutí
zarývat nehty do košile
do masa pod ní
nedáš mi klíč
od mého vězení
já chladnu
ta bolest na plicích
z toho jak tě miluju
chci pro tebe láskou vykrvácet
přece jen vyplní
a možná
budu chlapcem v pavučině
jako jsem vždy chtěla
možná na den
možná na chvíli
nebo mě už pořád budeš držet
a já kopající, zmítající se
dusit se budu v tvém semknutí
zarývat nehty do košile
do masa pod ní
nedáš mi klíč
od mého vězení
já chladnu
ta bolest na plicích
z toho jak tě miluju
chci pro tebe láskou vykrvácet
05.01.2018 - 23:46
Myslím, že lidi prostě baví být jistým způsobem vlastněn/trýzněn. Líbí se mi.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
stockholmský syndrom : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : na nižší tón
Předchozí dílo autora : ať už netrpí chlapci
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
kmotrov řekl o Yana :Ve své tvorbě se umí se obrátit naruby (tak, že to co je uvnitř, je vidět zvenčí) až to vyrazí dech. Je věčnou dívkou a věčnou mámou, byla taková vždy a na vždy taková zůstane.