|
|
možná se ten sen
přece jen vyplní
a možná
budu chlapcem v pavučině
jako jsem vždy chtěla
možná na den
možná na chvíli
nebo mě už pořád budeš držet
a já kopající, zmítající se
dusit se budu v tvém semknutí
zarývat nehty do košile
do masa pod ní
nedáš mi klíč
od mého vězení
já chladnu
ta bolest na plicích
z toho jak tě miluju
chci pro tebe láskou vykrvácet
přece jen vyplní
a možná
budu chlapcem v pavučině
jako jsem vždy chtěla
možná na den
možná na chvíli
nebo mě už pořád budeš držet
a já kopající, zmítající se
dusit se budu v tvém semknutí
zarývat nehty do košile
do masa pod ní
nedáš mi klíč
od mého vězení
já chladnu
ta bolest na plicích
z toho jak tě miluju
chci pro tebe láskou vykrvácet
Myslím, že lidi prostě baví být jistým způsobem vlastněn/trýzněn. Líbí se mi.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
stockholmský syndrom : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : na nižší tón
Předchozí dílo autora : ať už netrpí chlapci
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]» řekli o sobě
Boleslava řekla o Sokolička :Moc fajn holka, krásný básničky i povídky - to je ideální kombinace! A nemáme společné jenom ty sportovce...přihlásily jsme se přece na Psance ve stejný den (to bude znamení...)

