...
přidáno 08.11.2017
hodnoceno 2
čteno 1448(12)
posláno 0
Já přece tuším, že o nic nejde
a i kdyby, co na tom sejde
navzájem se neznáme - vlastně jsme si cizí
a pocity, ktere jsou zase jednou zmizí.

Těžko jen říct, co mě nutí psát
proč dýchá se stěží, něž jdu spát
neexistují žádné reálně naděje
jen najet zase na staré koleje.

Možná tušíme své pocity, myšlenky
nebo máme jen mylné domněnky
zas jako dřív bych mlčet měla
když "dostala" jsem, co jsem chtěla.

Jo... přiznávám svoji vinu
avšak nelituji toho činu
tím ukončím tyhle řádky
a říkám si : drž se zpátky!
přidáno 11.04.2018 - 23:06
Tohle bych chtěl umět,vzít si co nabízí se a přitom zůstat stranou.Sobě tváři v tvář stojím nad popravou.
přidáno 17.11.2017 - 17:59
Pěkně, dobře a snadno se čte

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jak jsme spolu vykolejili : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Neptám se
Předchozí dílo autora : Podzimní úlet

» narozeniny
Tonda [17], Jašterička [13], Aru [10], Eminem06 [6], Mayaja [4]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o Lizzzie :
Hvězdy jsou jak slunečnice nad Brnem... nebo jak to bylo? :) super básnířka :)..... její básně mě vždy chytnou a nepustí... protože je z nich cítit úžasná člověčina :) a nejen ta :) ... a Brno je další plus :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming