...
přidáno 08.11.2017
hodnoceno 2
čteno 1082(12)
posláno 0
Já přece tuším, že o nic nejde
a i kdyby, co na tom sejde
navzájem se neznáme - vlastně jsme si cizí
a pocity, ktere jsou zase jednou zmizí.

Těžko jen říct, co mě nutí psát
proč dýchá se stěží, něž jdu spát
neexistují žádné reálně naděje
jen najet zase na staré koleje.

Možná tušíme své pocity, myšlenky
nebo máme jen mylné domněnky
zas jako dřív bych mlčet měla
když "dostala" jsem, co jsem chtěla.

Jo... přiznávám svoji vinu
avšak nelituji toho činu
tím ukončím tyhle řádky
a říkám si : drž se zpátky!
přidáno 11.04.2018 - 23:06
Tohle bych chtěl umět,vzít si co nabízí se a přitom zůstat stranou.Sobě tváři v tvář stojím nad popravou.
přidáno 17.11.2017 - 17:59
Pěkně, dobře a snadno se čte

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jak jsme spolu vykolejili : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Neptám se
Předchozí dílo autora : Podzimní úlet

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku