|
Dialogické jednání je dialog s vnitřním partnerem. Je to čistě improvizační věc, která slouží k poznání sebe sama a pro herce je prakticky nezbytná.
|
Zkoušeli jste si někdy dialogické jednání? Ne? Tak to jste nikdy nebyli odkázáni pouze na sebe. Ze začátku to zní fajn. Jako člověk si řekne no co, jde jen o to dělat to, co mě napadne. A pak tam přijdete. A máte mluvit a hýbat se jak chcete. Ale musí to vycházet jen z vás. Okolí neexistuje. Ostatní lidé neexistují. Zvuky neexistují. Jenom vy a vaše druhé já vedete dialog uprostřed prázdna. A i když nemůžete udělat nic špatně, nikdy vám nepřijde, že jste udělali něco správně. Jen ze sebe děláte idiota. Před lidma. Dobrovolně. Bez přípravy. Zadarmo. Pro sebe. A přesto musím říct, že je to naprosto geniální.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dialogické jednání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Osmdesát devět
Předchozí dílo autora : Alenka v říši před zrcadlem
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Capik [16], ludvig lerian [15], smarstin [14], Kaliban [9], magdalena [6]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

