|
|
Neděs se mne,
až se Ti budu k nohám klást.
Zvednu uschlé květy,
jejich vůně nebude tě mást.
Neděs se mne,
až se Ti budu nahlas smát.
Potichu umím plakat
a doteky vášně krást.
Jsem tu,
ale mé tělo tu není.
Duše tě hledá,
ale touha se mění.
Jsem tu,
však odcházím s nocí.
Co přijde?
Jen přelud z rozednění.
až se Ti budu k nohám klást.
Zvednu uschlé květy,
jejich vůně nebude tě mást.
Neděs se mne,
až se Ti budu nahlas smát.
Potichu umím plakat
a doteky vášně krást.
Jsem tu,
ale mé tělo tu není.
Duše tě hledá,
ale touha se mění.
Jsem tu,
však odcházím s nocí.
Co přijde?
Jen přelud z rozednění.
kmotrov: Děkuji za vyjádření, cením si ho a radu si beru si k srdci. - Nedržet rýmy v kleci. :)
Myslím, že to není špatné, máš poezii v sobě.
Snaž se vyhýbat rýmům stejného slovního druhu ve stejném čase/ pádu.
Říká se tomu gramatický rým a degraduje to báseň na úroveň dětské říkanky, je to škoda, protože báseň v tom je.
klást/mást
není/mění
Snaž se vyhýbat rýmům stejného slovního druhu ve stejném čase/ pádu.
Říká se tomu gramatický rým a degraduje to báseň na úroveň dětské říkanky, je to škoda, protože báseň v tom je.
klást/mást
není/mění
Jen ještě tip k fungování serveru - když odpovídáš na komentář určité osobě a vybereš její přezdívku v rolovací nabídce nad polem komentáře, pošle jí to upozornění do vzkazů :)
Mě trošičku vadí ten dlouhý název a souhlasím s casa.de.locos, držíš formu zbytečně a to ubralo na kráse básně, přesto je nádherná a patří mezi vyspělá dílka, řekla bych.
Neděs se mne,
až se Ti budu k nohám klást.
je strašně krásné, ale zbytek básně jako by těm veršům ubíral na upřímnosti. poslední dvě sloky to trochu zlepšují, ale celkově si myslím, že menší důraz na formu a lehké proškrtání by tomu dost pomohlo. ta báseň je jako fakt hezké vlasy, které majitel začal před zrcadlem česat, ale ostříhané jsou nevalně, všechny ne jednu délku a proto vypadají jako zplihlý kokršpaněl.
až se Ti budu k nohám klást.
je strašně krásné, ale zbytek básně jako by těm veršům ubíral na upřímnosti. poslední dvě sloky to trochu zlepšují, ale celkově si myslím, že menší důraz na formu a lehké proškrtání by tomu dost pomohlo. ta báseň je jako fakt hezké vlasy, které majitel začal před zrcadlem česat, ale ostříhané jsou nevalně, všechny ne jednu délku a proto vypadají jako zplihlý kokršpaněl.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hraju si na nenávist a na tajnou lásku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vzít jeden velký bílý papír
Předchozí dílo autora : Co zbylo?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

