přidáno 13.07.2017
hodnoceno 3
čteno 1285(10)
posláno 0
Na slunci se kotě hřálo,
potichu si vrnělo,
na svět očima se smálo,
potom v klidu leželo.

Sluníčko ho pohladilo,
v jeho jemném kožíšku,
bylo mu tak nějak milo,
když cítilo ho na bříšku.

Někdy jsem jak to malé kotě,
když paprsky ho laskají,
to když tvé rozzářené oči,
beze slov ke mně šeptají.

Pak i já potichu si vrním,
jsem hodná, ani nehnu se,
jako to malé spící kotě,
esencí štěstí stanu se.
přidáno 15.07.2017 - 12:35
Zamila
Nebásník: Tak to potom jo :-) Není zač ;-)
přidáno 15.07.2017 - 11:24
Zamila: Jsem moc ráda, že vyznívá ,,slabikářově", měla taková opravdu být. Děkuji za komentář.
přidáno 15.07.2017 - 10:49
Zamila
Roztomilý to je, ale ty rýmy... No, do slabikáře dobrý ;-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kotě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tváře
Předchozí dílo autora : Hřích?

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
Yana řekla o ŽblaBuňka :
je zvláštní kolik lidí se skrývá pod ťímto nickem. Laskavý básničkář, milovník života, žen a vína, romantik, gentleman, rádce, vnímavý člověk, mudrc, požitkář, poeta, vtipálek, pohodář a tohle všechno je jeden člověk Žblabuňka
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming