Na slunci se kotě hřálo,
potichu si vrnělo,
na svět očima se smálo,
potom v klidu leželo.
Sluníčko ho pohladilo,
v jeho jemném kožíšku,
bylo mu tak nějak milo,
když cítilo ho na bříšku.
Někdy jsem jak to malé kotě,
když paprsky ho laskají,
to když tvé rozzářené oči,
beze slov ke mně šeptají.
Pak i já potichu si vrním,
jsem hodná, ani nehnu se,
jako to malé spící kotě,
esencí štěstí stanu se.
potichu si vrnělo,
na svět očima se smálo,
potom v klidu leželo.
Sluníčko ho pohladilo,
v jeho jemném kožíšku,
bylo mu tak nějak milo,
když cítilo ho na bříšku.
Někdy jsem jak to malé kotě,
když paprsky ho laskají,
to když tvé rozzářené oči,
beze slov ke mně šeptají.
Pak i já potichu si vrním,
jsem hodná, ani nehnu se,
jako to malé spící kotě,
esencí štěstí stanu se.
15.07.2017 12:35
Zamila
Nebásník: Tak to potom jo :-) Není zač ;-)
15.07.2017 11:24
Zamila: Jsem moc ráda, že vyznívá ,,slabikářově", měla taková opravdu být. Děkuji za komentář.
15.07.2017 10:49
Zamila
Roztomilý to je, ale ty rýmy... No, do slabikáře dobrý ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.