Odchod

Vzpomínky na tebe zbytečný prach,
proč nechali jsme veškerých snah?
Dvě dlaně v jednu se spínaly,
tep se propojil,oba jsme to vnímali.

Tlukot srdce synchronní,
myšlenky zakázané lásky se naplní .
Co bylo dřív už odvál čas,
já sedím v koutě sama zas.

Tisíce myšlenek leží ve mě,
duševní boj to je zřejmé.
Na tvářích slzy u bezcitné osoby,
to bude určitě chvilkové období.

Nenacházím sílu znovu bojovat,
možná ze jednou budu litovat.
Však něžná slůvka pro která bych, zbabila teď dočista zabíjí mě