|
*upraveno dne 7.6.2018
|
Krev
na mém zápěstí
tvém noži
mém hrdle
Krev
na mé podlaze
tvém noži
mém zrcadle
A sliby
jsou pořád jen slova
Slova
z mých rtů
tvého nože
mého rozevřeného hrdla
Slova
volně visící na zrcadle
jsou jen sliby vypuštěné
do éteru
---
Lpím na svých slovech Pořezaných
Pochmouraných
V podobě kapek vlastní krve prostupuji
skrze zrcadlo
Pokaždé narazím
na mém zápěstí
tvém noži
mém hrdle
Krev
na mé podlaze
tvém noži
mém zrcadle
A sliby
jsou pořád jen slova
Slova
z mých rtů
tvého nože
mého rozevřeného hrdla
Slova
volně visící na zrcadle
jsou jen sliby vypuštěné
do éteru
---
Lpím na svých slovech Pořezaných
Pochmouraných
V podobě kapek vlastní krve prostupuji
skrze zrcadlo
Pokaždé narazím
04.05.2016 18:02
shittyart: jsem ráda, že se líbí :) Nebylo to psáno nikomu konkrétnímu, nebyl v tom ani vztek (snad ani hlubší smutek) či určitá událost - mám teď jen melancholické období
04.05.2016 17:44
Zajímavý obsah, zajímavě podaný. Hodně povedené dílo. Tohle si zaslouží asi i království psancké (místní skupina :) )
04.05.2016 17:27
To je úžasné. Celkem doufám, že (sebe)vražedné tendence budeš ventilovat jen takhle, Psanci by neměli vymírat vlastní rukou. Mimochodem, bylo to psáno někomu konkrétnímu nebo jako obecně vztek a smutek?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.