Plavba na řece co říká si život

Je ráno a slunce opět vychází na obzor
na řece plave dřevěný vor
na něm stojím já
přemýšlím o životě
o tom co bude dál v neustálé nejistotě

Na břehu lidé co na mě dívají
a řvou že překážky na mé cestě
životem čekají
řeka je neklidná
vlny mi brání
abych plul dál
přišla ta chvíle které jsem se bál

Hromy a blesky
a já si jen tak žvatlám třesky plesky
náhle poryv větru
co poslal mě ke dnu
voda je ledová
skoro jako v lednu

Pomalu se potápím
na těle se mi tvoří omrzliny
přišla moje poslední chvíle
a ztrácí se všechny moje splíny
v těch posledních chvílích
přemýšlím a přemítám
andělíčky polykám

Snad najdou mě
i když jsem asi ted již rybí potravou
co s mým tělem bude dál
je záhadou
já rozmočím se a nebo
se později proměním v prach
a budu zavřený navěky v temných komnatách