|
Tajemství jsou krásná....
|
V končinách kde srdce buší
tajemství jsou skryta v duši
v duši muže ,v duši ženy
při hře budou objeveny
Muž i žena návod znají
pojmenují hru co hrají
hru co nemá žádné meze
hru co bude bez vítěze
Muž i žena duše ničí
zamknou ústa ,přesto křičí
uvnitř nahlas,zvenčí skrytě
křičí Lásko - miluji Tě..
tajemství jsou skryta v duši
v duši muže ,v duši ženy
při hře budou objeveny
Muž i žena návod znají
pojmenují hru co hrají
hru co nemá žádné meze
hru co bude bez vítěze
Muž i žena duše ničí
zamknou ústa ,přesto křičí
uvnitř nahlas,zvenčí skrytě
křičí Lásko - miluji Tě..
Jednoduše psaná báseň, která v sobě skrývá mnohá vyjádření o krásném citu, který se stal mnohým cizí.
samiVdavu: :-) nejsem básník ,tedy nevadí ani v nejmenším ,i když chápu ,že skutečného básníka intelektuála je tato forma nehodná ... záměrem básně totiž určitě nebyla polemika o "neexistujících zbytcích čehosi vlajícího ... ",ale zcela srozumitelné a jednoduché vyjádření citu zvaného láska ...nic víc ,nic míň ..
Milá báseň, která by se hodila při výuce o lásce pro děti nižšího školního věku. Její jedinou doménou je jednoduchost a svižnost. Zbytek ani nevlaje. Neexistuje. Zda vadí nebo nevadí je otázkou pro autora, co byl jeho záměr při tvorbě básně.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hráči : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dívám se..
Předchozí dílo autora : Dá-my(i) ?
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Orientera [17], James Libustka [15], Elis-Němečková [13], jsph [9], Alma Neradostná [4]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

