Psala jsem dopis

psala jsem dopis
- voněl po jasmínu

psala jsem dopis a skoro nešel číst
vlila jsem v písmenka veškerou svou vinu
a bála se
kdo najde
ten zablácený list

psala jsem dopis
- vím, snad téměř bez nadhledu
psala ho rukou - ta zabíjela žal
a touha v každém rohu tak jak to jen svedu
říkala: Jsi tolik něžná životem až
vítr
by tě svál!

psala jsem dopis
- vím, snad ani nebyl celý
já pak ušpiněná klesla v šedou zem
a myšlenky jak
nejmenší motýl
uletěly

co bez nich si počne
sežmoulaný lem?


psala jsem dopis - snad byl i tobě
adresován
že světlo se dobře
ždímá z deště
a nedá se spát když nemilován
uléháš na dno nočních vůní,
skončí to ještě?

někdy ještě?

a přece jen jsem zapomněla
v tom pomačkaném střípku říct
že na hřbetu srdce se již bělá

láska

jíž ryji do dlaždic


a přece jen jsem zapomněla
snad schválně, jak by nejinak
že štěstí jsem si osedlala


že se vše i s tíhou točí
že tma mi dneska neční z očí
že je vše nějak

naopak