![]() ![]() ![]() ![]() |
Pod náporem slov
si nejsem jistý, zda jsem živý.
A jestli vůbec chci.
Přes zamlžené řasy
svět se jeví nějak
křivý. Nenapravitelně zlomené tužky zabodané třísky pod nehtem z palce sedy lehy pod dozorem bývalého odchovance tohoto ústavu a jestli to nevzdám možná mu uplavu podél břehu
bojím. Se vzhlédnout
Čekat na křik a doufat v něhu.
si nejsem jistý, zda jsem živý.
A jestli vůbec chci.
Přes zamlžené řasy
svět se jeví nějak
křivý. Nenapravitelně zlomené tužky zabodané třísky pod nehtem z palce sedy lehy pod dozorem bývalého odchovance tohoto ústavu a jestli to nevzdám možná mu uplavu podél břehu
bojím. Se vzhlédnout
Čekat na křik a doufat v něhu.
![přidáno](images/psanci/icon_datum.gif)
závěr mi přijde slabý (ne sdělením, ale provedením), nicméně se mi hrozně líbí ta dlouhá ukecaná deliriózní část
![přidáno](images/psanci/icon_datum.gif)
Víc by se mi tam rytmicky hodilo "čekat na něhu" a to předtim nějak obměnit. Jinak zajímavý ... :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Lidé : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : bezejmenná #1
Předchozí dílo autora : krátká neforemná balada na studenou sprchu způsobenou ryšavým chtíčem a kučeravými chloupky.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
EmoticoneDonie [13], KOMFORNOT [11], ewon [11], Samael [10]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)