věnováno Ivovi Schwarzovi, podobnost s realitou je jen čistě náhodná
přidáno 02.09.2015
hodnoceno 11
čteno 399(14)
posláno 0
Každý z nás má své malé tajemství. A někteří mají tajemství větší. Tak například z nenápadného strojního zámečníka se může vyklubat prokletý básník, z obyčejného programátora příznivce sado-masochistických sexuálních hrátek a stará babička může být významný mezinárodní špion na penzi. Své by o tom mohla vyprávět jedna stará sekretářka z Londýna.

Náš příběh se ale odehrává jinde - na jednom obyčejném pražském sídlišti. Nuže, čtenáři, následuj mě!

Středeční dopoledne v místním hypermarketu: Obchodem bloumá pár zákazníků, povětšinou důchodců. Plnoštíhlá prodavačka otrávěně markuje zboží. Z rozhlasu na prodejně potichu zpívá Bobby McFerrin to své "Don't worry, be happy", ale nikdo tomu nevěnuje pozornost. Všichni se tváří znuděně a zachmuřeně, prodavačky, zákazníci a dokonce i obloha. Venku mírně poprchává.

Matka samoživitelka vybírá ty lepší z banánů. Ukrajinský dělník se rozhoduje mezi budapešťskou a česnekovou pomazánkou. A stará paní dává do svého košíku kočičí stelivo Mikeš. Ostatně jako každou středu.

Středeční dopoledne v místním hypermarketu, zdá se, že nemůže být nic nudnějšího a přesto... Každý z nás má, jak jsem už říkal, nějaké své malé tajemství. A někteří mají tajemství větší.

Pojďme se třeba podívat za tou starou paní. Nabere ještě pár věcí - brambory, kávu, jogurty s müsli. Vida, mají slevu na banány, tak jich rovnou pár bere a už míří k pokladně.

U pokladny pak přelítne očima tituly novin - "Policie zatýkala na pražském magistrátě.", "Nad letištěm v Čáslavi spatřeno UFO", "Mistrovo velké tajemství odhaleno". Nic nového na nich není, ostatně kdyby bylo, věděla by to. Bere si ještě Lidové noviny, jako to dělá každý den, a pak už ji vidíme pokládat zboží na pás.

A o pár chvil později ji vidíme odcházet domů. Jde pomalým krokem podél rušné ulice, za sebou táhne kolečkovou tašku s nákupem. Jde pomalu, nespěchá a ani na spěch nemá věk.

Pomalu přichází k areálu s vysokým plotem. Na mohutných vratech je nápis MINISTERSTVO VNITRA. Stařenka svou drobnou rukou stiskne tlačítko zvonku, mrkne na ni kamerové oko a mohutná vrata se pomalu otevírají. Stařenka pomalu prochází skrz mohutná vrata a šine si to do vrátnice umístěné na polovině cesty od vnějšího plotu k hlavní budově. Ve vrátnici jí bezejmený vrátný kontroluje obsah její kolečkové tašky: Brambory, káva, jogurt s müsli, banány, kočičí stelivo Mikeš, Lidové noviny, jako obvykle. Stařenka pak projde bezpečnostním rámem a bere si svou kolečkovou tašku zpět. Čeká, ostatně jako každou středu.

Asi tak o pět minut později přichází stráž. Jde pomalu, nespěchá, ani na spěch nemá důvod. "Pojďte," osloví stařenku a pomalu spolu odejdou.

Stařenka cestou nemluví. Zkoušela to dřív, ale tihle bezejmení strážní moc povídaví nejsou. Tak mlčky kráčí tím bludištěm budovy ze sedmdesátých let. Cestou minou asi tři mlčící postavy a už konečně přicházejí ke stařenčině bytu.

"Nashledanou." - "Nashledanou," rozloučí se a stařenka vchází dovnitř. Pouští rádio, vybaluje nákup. Pak jde k oknu a dívá se ven....

bude pokračovat... rozhodně


přidáno 19.09.2015 - 22:43
Zamila: skrz je nějak špatně?
přidáno 18.09.2015 - 20:33
To vypadá dobře :-) Ty prostě umíš psát poutavě :-) Teda až na to "skrz" co ;-)
přidáno 16.09.2015 - 06:33
Výborné, také se těším na pokračování!:))
přidáno 05.09.2015 - 13:15
Amelie M.: protože jsem se k jádru pudla nedostal
přidáno 05.09.2015 - 12:31
určitě poutavé čtení, ale asi jsem úplně nepochopila, kam jsi směřoval..
přidáno 03.09.2015 - 21:18
Severak: Výborně. V tom případě se těším na pokračování.
přidáno 03.09.2015 - 20:59
Singularis: přesně o tom pojednává tato povídka...
přidáno 03.09.2015 - 19:18
hezká Doufám že bude pokračování :-)
přidáno 03.09.2015 - 18:27
I když se v úryvku vlastně skoro nic nedozvím (snad až na skrytou reklamu na kočičí stelivo Mikeš), je svým způsobem napínavý; nicméně takový styl se mi nelíbí. Já oceňuji spíš povídky, které nejsou napínavé, ale hodně se v nich dozvím.

Téma mi připomíná civilní obyvatelstvo vojenských újezdů. Tam asi k podobným situacím dochází docela často.
přidáno 03.09.2015 - 12:40
Opravdu poutavé čtení...
přidáno 02.09.2015 - 08:58
Pěkně se to čte. Většinou kratší věty, to se mně líbí.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tajemství staré dámy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Zastavíš-li se, zahyneš
Předchozí dílo autora : Zlá samota

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
KubajZ
» narozeniny
In.D r e a m [9], Lubinla96 [1], rudla [8], Mattaku [7], frusciantes [5]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Casino-hry.sk

Kasina Slovenske.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

© 2017 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku