![]() ![]() ![]() ![]() |
V němém objetí
já zatajím dech
a na křídlech
v tom bezdeší všem
sám by ses bál
vnímáš jak usíná zem
do soumraku
a ještě dál
Svět bývá okraden
o nevinnost spaní
když písklatům se stýská
do šedi svítání
svět bývá okraden
v korunách stromů
když krátí se den
Když roztoužení ptáci
pro spokojené kách
svá pírka v trní ztrácí
lovíc v křovinách
Než noc uloží k spánku
jejich popelavý strach
s večerem domů se vrací
srdce jim bijí na poplach
že bílá hnízda zakrvácí
Tak na chvíli skromnou
snům propůjčíš víčka
to pro noc pro naši
co mláďata hýčká
a smíření přináší
Vždyť na křídlech
v tom bezdeší všem
sám by ses bál
vnímáš jak usíná zem
do soumraku
a ještě dál..
já zatajím dech
a na křídlech
v tom bezdeší všem
sám by ses bál
vnímáš jak usíná zem
do soumraku
a ještě dál
Svět bývá okraden
o nevinnost spaní
když písklatům se stýská
do šedi svítání
svět bývá okraden
v korunách stromů
když krátí se den
Když roztoužení ptáci
pro spokojené kách
svá pírka v trní ztrácí
lovíc v křovinách
Než noc uloží k spánku
jejich popelavý strach
s večerem domů se vrací
srdce jim bijí na poplach
že bílá hnízda zakrvácí
Tak na chvíli skromnou
snům propůjčíš víčka
to pro noc pro naši
co mláďata hýčká
a smíření přináší
Vždyť na křídlech
v tom bezdeší všem
sám by ses bál
vnímáš jak usíná zem
do soumraku
a ještě dál..

Stin: Děkuji, že jsi četl dvakrát a že jsi se na okamžik zastavil u mé básně. Těší mě Tvůj názor. :)

Zamila: Děkuji za komentář Zam, od Tebe mě vždycky potěší když se zastavíš. A ano, já jsem trochu víc ukecaná ve svých básních,chtěla bych toho jimi tolik povědět a ne a ne to tam nacpat..:) Tak snad příště budu méně sdílnější a možná taky ne :)

Musím říct, že při prvním čtení mi ze začátku přišla taková maličko nudná. Ale od čtvrté strofy se mi opravdu zalíbila a při dalším čtení mi sedl i ten začátek. Pěkné. :-)

Zamila
Pěkný a dobře využitý refrén. Tak dobře víme, že rytmika a veršování vůbec Ti jde :-) Někde možná nesedí nějaká slabika, popř. je to na mě moc ukecané, ale přesto kvalitní :-)

vnímáš jak usíná zem
do soumraku
a ještě dál.
tak příjemně se mi četlo, leč zaburácel hrom a všechno snivé rozmetal
však to je moje vina, ty piš stejně krásně dál
do soumraku
a ještě dál.
tak příjemně se mi četlo, leč zaburácel hrom a všechno snivé rozmetal
však to je moje vina, ty piš stejně krásně dál

Hezké technicky i obsahově. Oceňuji vyváženost té intimní lyriky, která nesklouzává do klišé a všude se opakujících samozřejmostí. Mnohým autorům je tento cit zapovězen.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Na křídlech : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Padaly hvězdy
Předchozí dílo autora : Nultá hodina
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.