![]() ![]() ![]() ![]() |
Uzamčená
v přežívání
...
Celý život
"my"
jenže mně
se stýská
...
po "já"
...
Občas si přeji
mít orlí křídla
a jen tak
proletět si svět
...
A z těch dlouhých
složených vět
chci aby nezbylo
vůbec nic
...
Chci pryč
...
Chci žít
...
Jenže nemám křídla
...
v přežívání
...
Celý život
"my"
jenže mně
se stýská
...
po "já"
...
Občas si přeji
mít orlí křídla
a jen tak
proletět si svět
...
A z těch dlouhých
složených vět
chci aby nezbylo
vůbec nic
...
Chci pryč
...
Chci žít
...
Jenže nemám křídla
...

Líbí se mi. :-) A mám to podobně a zatím také jen "občas". Takže zatím dobrý, ne? :-¨)

Já v tom cítím smutek a nespokojenost. Napsala bych, že správné "my" nemůže "já" zadusit, takže to nemusí být v protikladu, ale možná to pro tuhle situaci neplatí... Líbila se mi, přinutila k zamyšlení.

Zamila
Bacha na to jedno "mNĚ" hned v úvodu. Jinak taková křehká a milá poezie, leč bohužel málo originální. Tak příště radši něco, co jen tak nezapadne, hm ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jen výkřik : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Hvězdná louka
Předchozí dílo autora : Pocit