kde se vzala, tu se vzala
přidáno 22.02.2015
hodnoceno 12
čteno 1202(31)
posláno 0
  
  
Do hlubin tmy
se smutkem v duši
slepý jde světlo hledat

(Snad ještě slyšíš
jak na kuráž si zpívá)

Bezhvězdnou nocí
sám, blázen,
teď bloudí, aniž tuší
že dávno ztratil směr

že z východu se rozednívá

  
  
přidáno 23.03.2015 - 11:02
líbí moc!
přidáno 23.02.2015 - 10:47
DDD: Díky! Asociace jsou děsný mršky...A filozofování je taky nakažlivý. Četl jsem teď hodně i naši kněžku Lenču.:-)
přidáno 23.02.2015 - 07:55
vanovaso: Děkuju ... a máš pravdu. Myslel jsem to ale tak, že ne všechno, co svítí, musí být opravdu slunce. Někdy je to jen bludička. Jde o to, aby si to člověk uvědomil.
přidáno 23.02.2015 - 07:50
Čtu tvoji báseň,již po několikáté,a teď k tomu tvůj komentář,ale když někdo hledá světlo,nemůže být přece tak zatvrzelý, já vidím problém v tom být sám,ale ani to někdy nemůžeme ovlivnit...je krásná...
přidáno 23.02.2015 - 07:41
koiška: To jsi napsala moc hezky. Srdcem a zdravým rozumem :-)
přidáno 23.02.2015 - 07:38
shane: Díky, je moc pěkná :-)
přidáno 23.02.2015 - 07:36
Ailin: Amelie M.: Děkuju za vaše komentáře. No, ona optimistická opravdu moc není. Je to takový postřeh. O zatvrzelosti. O tom, že když si člověk tvrdošíjně a umíněně trvá na svém, zužuje si vlastně obzor. O potřebě přemýšlet také sám nad sebou. Týká se to, myslím, kdekoho. Mě v první řadě :-)
přidáno 22.02.2015 - 20:59
Ač oslepen jsi sešel z cest
nezoufej
a nech se srdcem vést...
přidáno 22.02.2015 - 14:41
Je větší blázen ten, kdo hledá,
či ten, kdo předem již to vzdal,
ten, který odradit se nedá,
či ten, kdo bloudění se bál?

Ten, co nemá strach, co se skrývá
v temnot nezměrných dálavách,
všímá si, že se rozednívá,
z příchodu světla nemá strach...
:-)))
přidáno 22.02.2015 - 12:42
Amelie M.: Já v tom cítím naději... naději rozednívání.
přidáno 22.02.2015 - 11:37
moc se mi líbí.. já právě přemýšlím, jestli ten závěr je vůbec tak optimistický, jak se na první pohled tváří.. na mě působí spíše smutně..
přidáno 22.02.2015 - 11:05
Tak ta na mě působí docela hodně smutně... asi mi připomíná určité okamžiky v mém životě. (Ještě že je tam ten poslední verš... :) )

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Blázen a tma : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : O prázdnu
Předchozí dílo autora : Věčná

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
polibek0012 [14], Annabelle [14], KissOfDark [14], pisiprotebe [14], VolkodavKO [11], sarinka580 [7], DanaSurya [1], Ivušák [1]
» řekli o sobě
Dívka v modrém řekla o milancholik :
je v mém srdci ať už s ním, či bdím... pořád nevím, kde se stala ta úplně největší a nejposlednější chyba.. Ale asi o tom život je.. ach ty texty ach ty melodie... při tech vážně srdce prudce bije...
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku