Blázen a tma

líbí moc!

DDD: Díky! Asociace jsou děsný mršky...A filozofování je taky nakažlivý. Četl jsem teď hodně i naši kněžku Lenču.:-)

vanovaso: Děkuju ... a máš pravdu. Myslel jsem to ale tak, že ne všechno, co svítí, musí být opravdu slunce. Někdy je to jen bludička. Jde o to, aby si to člověk uvědomil.

Čtu tvoji báseň,již po několikáté,a teď k tomu tvůj komentář,ale když někdo hledá světlo,nemůže být přece tak zatvrzelý, já vidím problém v tom být sám,ale ani to někdy nemůžeme ovlivnit...je krásná...

koiška: To jsi napsala moc hezky. Srdcem a zdravým rozumem :-)

shane: Díky, je moc pěkná :-)

Ailin: Amelie M.: Děkuju za vaše komentáře. No, ona optimistická opravdu moc není. Je to takový postřeh. O zatvrzelosti. O tom, že když si člověk tvrdošíjně a umíněně trvá na svém, zužuje si vlastně obzor. O potřebě přemýšlet také sám nad sebou. Týká se to, myslím, kdekoho. Mě v první řadě :-)

Ač oslepen jsi sešel z cest
nezoufej
a nech se srdcem vést...

Je větší blázen ten, kdo hledá,
či ten, kdo předem již to vzdal,
ten, který odradit se nedá,
či ten, kdo bloudění se bál?

Ten, co nemá strach, co se skrývá
v temnot nezměrných dálavách,
všímá si, že se rozednívá,
z příchodu světla nemá strach...
:-)))

Amelie M.: Já v tom cítím naději... naději rozednívání.

moc se mi líbí.. já právě přemýšlím, jestli ten závěr je vůbec tak optimistický, jak se na první pohled tváří.. na mě působí spíše smutně..

Tak ta na mě působí docela hodně smutně... asi mi připomíná určité okamžiky v mém životě. (Ještě že je tam ten poslední verš... :) )