|
:-)
 07.02.2015 3 939(11) 0 |
Jednou jsem přišel večer domů,
rozsvítím a...u sta hromů!
Na stole sedí a nožkama houpe,
človíček-a v mém úžasu se koupe.
Povídá mi klidně,co na mě tak civíš?
bydlím tady taky,čemu se tak divíš?
Povím ti,jaký je můj původ,
i to,že mě vidíš má svůj důvod.
Kdo jsi,a co děláš na mém stole?!
Sedím,to nepoznáváš sebe,vole?
Na svoji postavu je nějaký drzý,
asi s ním zatočím,brzy...
Jsem ty,tak nemůžu být jiný,
drzý,potměšilý,taky líný,
v něčem se však trochu liším,
myšlenky tvé třeba slyším.
Vidím tvůj svět kdykoliv,
však ty ten můj už nikoliv,
všechno hmotné má svůj odraz,
tak jako v zrcadle tvůj obraz.
Hvězdy,vesmír,svět,
člověk zvíře,květ,
všechno je dvojí aniž se ruší,
každý má dvojče aniž to tuší.
A proč jsem ve tvém světě?
To nejde říct v jedné větě,
nestává se to zpravidla,
porušit zákony a pravidla.
Až mě jednou napadlo,
mrknout se za zrcadlo,
dostalo se mi dobré rady,
jak být tam i tady.
Přišel jsem blíž a zaostřil zrak,
a v tom mě málem trefil šlak,
drogy neberu a taky moc nepiji,
a teď se prý dívám na svou kopii!
Říkám si nedávno,jak život kvapí,
a že mě už nic nepřekvapí,
však vidět sebe jako skřítka,
to se nestává-ani zřídka.
Moc se mi nelíbí to světů střídání,
i když jsem to já,v malém vydání,
nevím jak mu zarazit ty přechody,
když slyší mé myšlenkové pochody.
Nic rozumného z něj nevyleze,
do všeho kecá,nezná meze,
mám pocit že mu tady zavazím,
asi ho brzo jak hřebík zarazím.
Mám ho tu pořád,začal dost vtěřit,
a asi mi to nebudete věřit,
když ho vidím,tlak mi hned stoupe,
zrovna teď se v umyvadle koupe.
Panáček se chechtá,za břicho se popadá,
je prý sranda,jak to někdy dopadá,
že se mám uvolnit,houby se děje,
dívá se na mě a jak vůl se směje.
On je já,a já jsem on,
je to můj zmenšený klon,
a nejtěžší věc, co teď znám,
je naučit se žít-se sebou sám...:-)
rozsvítím a...u sta hromů!
Na stole sedí a nožkama houpe,
človíček-a v mém úžasu se koupe.
Povídá mi klidně,co na mě tak civíš?
bydlím tady taky,čemu se tak divíš?
Povím ti,jaký je můj původ,
i to,že mě vidíš má svůj důvod.
Kdo jsi,a co děláš na mém stole?!
Sedím,to nepoznáváš sebe,vole?
Na svoji postavu je nějaký drzý,
asi s ním zatočím,brzy...
Jsem ty,tak nemůžu být jiný,
drzý,potměšilý,taky líný,
v něčem se však trochu liším,
myšlenky tvé třeba slyším.
Vidím tvůj svět kdykoliv,
však ty ten můj už nikoliv,
všechno hmotné má svůj odraz,
tak jako v zrcadle tvůj obraz.
Hvězdy,vesmír,svět,
člověk zvíře,květ,
všechno je dvojí aniž se ruší,
každý má dvojče aniž to tuší.
A proč jsem ve tvém světě?
To nejde říct v jedné větě,
nestává se to zpravidla,
porušit zákony a pravidla.
Až mě jednou napadlo,
mrknout se za zrcadlo,
dostalo se mi dobré rady,
jak být tam i tady.
Přišel jsem blíž a zaostřil zrak,
a v tom mě málem trefil šlak,
drogy neberu a taky moc nepiji,
a teď se prý dívám na svou kopii!
Říkám si nedávno,jak život kvapí,
a že mě už nic nepřekvapí,
však vidět sebe jako skřítka,
to se nestává-ani zřídka.
Moc se mi nelíbí to světů střídání,
i když jsem to já,v malém vydání,
nevím jak mu zarazit ty přechody,
když slyší mé myšlenkové pochody.
Nic rozumného z něj nevyleze,
do všeho kecá,nezná meze,
mám pocit že mu tady zavazím,
asi ho brzo jak hřebík zarazím.
Mám ho tu pořád,začal dost vtěřit,
a asi mi to nebudete věřit,
když ho vidím,tlak mi hned stoupe,
zrovna teď se v umyvadle koupe.
Panáček se chechtá,za břicho se popadá,
je prý sranda,jak to někdy dopadá,
že se mám uvolnit,houby se děje,
dívá se na mě a jak vůl se směje.
On je já,a já jsem on,
je to můj zmenšený klon,
a nejtěžší věc, co teď znám,
je naučit se žít-se sebou sám...:-)
Ze sbírky: SRANDA MUSÍ BÝT..
11.02.2015 - 09:22Zamila: Lenča: Dík za koment..:-) Já ale nad těmito srandičkama moc nepřemýšlím,je to jen pousmání,tak to neberu moc vážně,ale dík za koment,člověk se rád přiučí.
10.02.2015 - 23:25Úplně by stačila první polovina básně. Je v ní vše. A pak by to chtěli mezery za interpunkcí + počítat si slabiky. Začátek je ale hodně silný a vtipný a vůbec fajn. Pak se to zbytečně roztahává, i když už vše bylo řečeno.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
MÉ DRUHÉ JÁ :-) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : ČAJOVÁ LÁSKA
Předchozí dílo autora : KŘÍŽE NAŠICH ŽIVOTŮ
