přidáno 02.01.2015
hodnoceno 13
čteno 922(12)
posláno 0
ONA byla mladá, na počátku dospělosti. ON byl starší ve věku již prožité životní zkušenosti.
ONA měla na duši stíny minulosti, které si nesla jako kříž. ON byl zklamaný manželstvím a smířený se samotou.
ONA hledala životní výzvy, které by jí dovolili zapomenout. ON hledal úniky ze všednosti, které by mu umožnili získat zpět sebedůvěru.
ONA nedokázala uvěřit nikomu. ON uvěřil snadno a každému.
ONA byla velmi krásná. ON byl spíše obyčejný a nevýrazný.
ONA ho okouzlila svou bezprostředností a nespoutaností. ON ji zaujal svou zkušeností a prokazovanou oddaností.
ONA sbírala odvahu pozvat ho na kávu. ON se odhodlal a pozval ji první.
ONA byla překvapená a trochu zmatená jeho upřímností a náklonností. ON se cítil zcela okouzlen jejími úsměvy a nehranou roztomilostí.
ONA byla zmatená, ale začala ho mít ráda. ON se rád topil v jejích krásných očích.
ONA cítila, že mu začíná věřit. ON si uvědomil, že by jí svěřil svůj život.
ONA se bála odhalit mu svou duši a vpustit ho do svého srdce. ON si byl svými city jist a jednoho večera jí je vyjevil.
ONA se začala bát, že nedokáže jeho očekávání naplnit. ON pochopil, že už pro nikoho jiného nechce žít.
ONA si nebyla svými city k němu jistá a nechtěla opakovat staré chyby. ON si toho byl vědom a nechtěl na ni tlačit.
ONA se rozhodla dát své srdce jinému, i když chápala, že „JEMU“ tím ublíží. ON uvnitř pomalu umíral.
ONA pochopila, že i když jsou její city opravdové, nikdy s ním nebude schopna být. ON to pochopil také a rozhodl se, že než být špatným milencem, bude radši dobrým přítelem.
ONA mu byla vděčná, jen nebyla ráda, když jí to občas připomněl. ON toho litoval, ale věděl, že je to jediná možnost jak jí navždy zůstat na blízku.
ONA dál žila svůj život a vždy věděla, že má po boku anděla strážného, na kterého se mohla spolehnout vždy a ve všem. ON dál bažil po její lásce, ale už nikdy jí to nedal najevo a stal se z něj její věrný stín, opatrovník a pomocník.
ONA mu za to nikdy nepřestala být vděčná a měla ho ráda, možná víc než koho kdy předtím. ON byl dál vděčný za její úsměvy a zasvětil zbytek života jejímu štěstí a jejím nádherným očím.

Věděl, že už nikdy nesmí dovolit, aby jí bylo křivděno, nebo ubližováno!
přidáno 03.01.2015 - 12:11
Tvoje ´věčná´ inspirace...
Taky ze sebe nedokážu dostat jednoho člověka a když cítím, že potřebuje pomoct, jsem jako ten jeho anděl strážný. On ale chápe, že to není správné a snaží se odmítat mou pomoc, byť mívá hodně slabé chvilky. Pořád je to pro nás tanec na hraně. Tlustou čáru jsem zkoušela udělat, ale nezvládla jsem to. Jsme vnitřně pořád příliš propojení. Nechávám to volně vyšumět...
Drž se a hlavně nezavírej srdce dalším spřízněným duším :)
přidáno 03.01.2015 - 10:59
ONA ho vědomě trápila. Možná proto, že byla tak mladá. Mládí bývá někdy bezcitné, ale kdo by mu neodpustil... ON se vědomě nechal trápit a ještě si vsugeroval, že to je tak nejlepší. Skutečné přátelství (ne potlačená láska) je úžasné a snad k tomu jednou dospějí.
---
Z příběhu je cítit opravdovost. Líbí se mi i forma a určitá strohost, která mu sluší. Jen na tu shodu podmětu s přísudkem by sis měl dát větší pozor.
přidáno 03.01.2015 - 09:13
Vrátila jsem se sem, protože jsem přemýšlela o tom co bylo napsáno, souhlasím s Mayfair, ona není mrcha, protože byla férová a ty, ty rozhodl jsi se dobrovolně , lásce se nedá poroučet, jednoho dne prostě potkáš ženu ke které vzplaneš stejně jako k Ní, a ty prirozeně změníš svůj postoj, který ti ted připadá jako jediný správný... i s tím ,že přátelé zůstat můžete navždy. Také jsem si dlouho myslela, že přátelství mezi mužem a ženou nemůže být, dnes vím, že ano... Je to jen o čase a štěstí, než člověk znova najde to ,co ztratil, vím, jak je to těžký...nedá se to naplánovat ,nestačí to jen chtít... ty jsi ale hodně mladý a já věřím, že se ti to podaří...
přidáno 03.01.2015 - 07:19
Mayfair: Myslím, že jsi trefila hřebíček na hlavičku! :-)
přidáno 03.01.2015 - 01:29
Je to na jednu stranu smutný příběh, ale pokud je opravdu tvůj, tak klobouk dolů. Já si nemyslím, že On je hlupák... to ne. A Ona není mrcha. Srdci neporučíš a ona k němu byla poctivá, nechtěla mu nic nalhávat. A podle mě je opravdové přátelství cennější než láska, která je pomíjivá a co si budem nalhávat, vlastně i sobecká. Opravdové přátelství je naprosto nezištné a i když se to nezdá, málokdo má to štěstí ho poznat. On (Ty) má mé sympatie!
přidáno 02.01.2015 - 22:56
Carlosek: Je mi z toho taky trochu smutno. Asi jsem trochu sobec, asi mám svoji hrdost... ale tohle bych neuměla a nikdy nechtěla ani z jedné strany. Mě by se těžko žilo s vědomím, že pro mě někdo obětoval své stěstí a já mu nemám co dát.
Je to těžké... ale papíru se svěřuješ hezky, to ano :-)
přidáno 02.01.2015 - 22:41
Carlosek.. z toho, co píšeš je mi docela smutno..
přidáno 02.01.2015 - 22:38
Děkuju! Pravdou je, že je to můj příběh. To já se rozhodl, že když nemůžu být součástí jejího života jako její "milenec", chci být dobrým přítelem, který jí pomůže dát si život do pořádku a najít to co v něm ona hledá. Nechci ze sebe dělat mučedníka. Jen občas, když je to těžší než jindy, věnuji své trable papíru. Potom mám zase na chvilku sílu být jejím strážným andělem. Uvědomil jsem si totiž, že někdy milovat, znamená obětovat své štěstí pro toho, koho miluji.
přidáno 02.01.2015 - 21:53
Jsou chvíle, kdy by si každý měl umět říct, jestli to má smysl. Jsou chvíle kdy by si každý měl umět říct dost. Ve vztazích nejde jen brát nebo dávat, zdravý vztah je o obojím. Jsou chvíle, kdy je třeba jít dál a ne se paličatě držet něčeho co nenaplňuje, co bolí a přitom by třeba mohl jinde najít mnohem víc, než dostává teď... sebemrskačství se tomu říká. A pokud je protějšek trochu citlivý, ví o tom, ani jemu to nemůže být příjemné. Toť jen můj názor na nastíněný děj. Každý nechť si volí svou roli jak je mu libo :-).
Hezky vylíčené.
přidáno 02.01.2015 - 21:32
Carlosek: víš, je na každém, do jaké role se v životě postaví.. ale pokud někdo ze sebe dobrovolně udělá oběť.. pak není hoden soucitu druhých.. ;)
přidáno 02.01.2015 - 21:29
Amelie M.: Měl jsem dřív stejný názor. Něco se ale změnilo.
přidáno 02.01.2015 - 21:22
krásný příběh, i když trochu smutný z nenaplněné lásky...
přidáno 02.01.2015 - 21:07
on.. je tak trošku hlupák :)) víš, nejsem pro, aby někdo, kdo toho druhého miluje.. zůstával jen v jeho stínu a mohl se pro dotyčného přetrhnout, i když mu to nebude nikdy oplaceno stejnou měrou.. je to takové naprosto zbytečné sebetrýznění.. tady prostě uznávám jen tlustou čáru a jít dál..

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
ONA a ON : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Pod peřinou

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku