Když nepřiznám své čekaní

Čekám další svítání
svá čerstvá hledání
naděje znovu objevená
ve tváři napsaná
co se vzdaluje
to básník čas maluje
posílá polibky své příští samoty
nepoznané nahoty
Bloudím světla znalí
rozespalí
v příběhu tvé všednosti
bez něžnosti
pochopit sebe sám
když jsem do něhy tolik zamotám
nehradím dluhy své
jen bez duhy
křídla rozpínám
a začínám
žít
proklínám
chci pít
náruč tvého klínu
nepřiznanou vteřinu
když nepřiznám své Čekání.