 03.11.2014 0 688(11) 0 |
Do ucha ho střihla Edvardova žena
od té doby vlasy na hladině
vlní se pod proudy nedotáhlých myšlenek
za dveřmi z plen slabě svítá kočkolit
spolu pak gumují hranice normality
okraje běžnosti, linie mainstreemu
šplhají pokřivenou spirálou zapomnění
V srdci jí zahnízdila kolonie plameňáků
zrozena z bolesti, tenkrát poprvé
když nevěděla o co jde, radši odjela
stopem k polárnímu kruhu, pak dva roky kalila
vrátila se k jinému
od pásu na ředitele
nechtěli to dotáhnout
pyšní sluhové
vráčité pero klouže šanonem
od té doby vlasy na hladině
vlní se pod proudy nedotáhlých myšlenek
za dveřmi z plen slabě svítá kočkolit
spolu pak gumují hranice normality
okraje běžnosti, linie mainstreemu
šplhají pokřivenou spirálou zapomnění
V srdci jí zahnízdila kolonie plameňáků
zrozena z bolesti, tenkrát poprvé
když nevěděla o co jde, radši odjela
stopem k polárnímu kruhu, pak dva roky kalila
vrátila se k jinému
od pásu na ředitele
nechtěli to dotáhnout
pyšní sluhové
vráčité pero klouže šanonem
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Do ucha ho střihla Edvardova žena : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kokomanská
Předchozí dílo autora : Veselá
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
PavelElvisKrása» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
