02.11.2014 16 1054(19) 0 |
Valčíkem neseni
plujeme sálem
v náruči sevřený
topím se málem
cítím tvůj rychlý dech
já po svém lapám
ty křížky na zádech
těžko už sundám
každičkou otáčkou
stále jsme blíže
neplatí pro nás dva
ni zemská tíže
jak vánek vznáším se
čím dál tím výše
tělo to nezvládlo
stoupá jen duše
plujeme sálem
v náruči sevřený
topím se málem
cítím tvůj rychlý dech
já po svém lapám
ty křížky na zádech
těžko už sundám
každičkou otáčkou
stále jsme blíže
neplatí pro nás dva
ni zemská tíže
jak vánek vznáším se
čím dál tím výše
tělo to nezvládlo
stoupá jen duše
05.11.2014 - 22:10
Yana:
já jsem stále v jednom kole, ale každou obrátku si dokonale vychutnávám
já jsem stále v jednom kole, ale každou obrátku si dokonale vychutnávám
03.11.2014 - 10:59
jé...tady se tancuje! No...já vždy říkala, že nejkrásnější smrt je ve spánku, no, možná ještě i při tanci atakdál :)))
nepřipadá mi smutná, naopak, je to oslava života..., nadhled a radost.
nepřipadá mi smutná, naopak, je to oslava života..., nadhled a radost.
03.11.2014 - 10:35
pravda ten závěr může být vyložen různě, ale proč se neutancovat k smrti, proč nežít tak až naprosto vyčerpáni padneme, ale bude to nádherný tanec ten náš život, že? tvé myšlenky jsou mi blízké...
03.11.2014 - 00:40
Nepřijde mi to morbidní, spíš v tom vidím, jako by ta láska člověka povznesla do vyšších sfér... kam tělo prostě nemůže:-) Pěkný.
02.11.2014 - 22:40
Pěkná :-) Až na ty rýmy "lapám - sundám", "výše - duše" ;-) A jinak - dneska je taneční večer, zdá se :-) A nikde žádnej tanečník ...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Valčíkem neseni : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Potkal jsem dívčinu
Předchozí dílo autora : Barevný podzim
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
el26» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?