 25.10.2014 12 1295(19) 0 |
váza k zemi padá
pro mne vzácná, i když malá
zrakem svým ji brzdím v letu
pádu vnímám každý milimetr
vůlí marnou navracím ji tam
kde ještě před vteřinou stála
možná bych ji chytil
být tak raketou
takhle nezabráním střetu
s dlažbou staletou.
pouze střepy zametou.
pro mne vzácná, i když malá
zrakem svým ji brzdím v letu
pádu vnímám každý milimetr
vůlí marnou navracím ji tam
kde ještě před vteřinou stála
možná bych ji chytil
být tak raketou
takhle nezabráním střetu
s dlažbou staletou.
pouze střepy zametou.
27.10.2014 - 13:19milý ŽblaBuňko,
jen směle rozbíjej dál,
brzy z Tebe bude král! ;))
(blbost, on už je :)
jen směle rozbíjej dál,
brzy z Tebe bude král! ;))
(blbost, on už je :)
27.10.2014 - 13:17Amelie M.:
Nevím, nevím. Mě už tolik věcí rozbít, povedlo se.
A štěstí? To as někde flákalo se. ;o)))
Nevím, nevím. Mě už tolik věcí rozbít, povedlo se.
A štěstí? To as někde flákalo se. ;o)))
27.10.2014 - 13:04Yana: Díky tobě za lichotky, ale když se dívám na své fotky, tak to vidím obráceně. Zatraceně! ;o)))
26.10.2014 - 22:51povedlo se ti perfektně popsat pád, první sloka fakt působí a zbytek je k zamyšlení, poslyš, jsi čím dál tím lepší
26.10.2014 - 12:12Zamila
Krásná ... s milou melodií :-)
25.10.2014 - 19:55Opět nezklamala.. Je moc krásná.. PS: na co se snažit chytit vázu, když střepy přinášejí štěstí ;)
25.10.2014 - 19:42ano, někdy nám zbydou ze vzácných váz jen střepy, a i když jsou ostré,schováme si je - alespoň v srdcích... hezká
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Váza : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Je to sexem
Předchozí dílo autora : Studánka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
