...vĕtrná bouře za okny...elektřina odpojená...svíčka. to byl můj včerejší večer.
![]() ![]() ![]() ![]() |
zimní rána už jsou dávno slepá
a do jara si počkáme
stařenka nemusí večer klepat
klíček se dává pod kámen
kočky křičí jako dĕti ze sna
lásku by nikdo nehádal
a noc je mladá štíhlá klisna
když hříbĕ dlouho nedýchá
a do jara si počkáme
stařenka nemusí večer klepat
klíček se dává pod kámen
kočky křičí jako dĕti ze sna
lásku by nikdo nehádal
a noc je mladá štíhlá klisna
když hříbĕ dlouho nedýchá

Timothy A. Postovit: kdyz hribe hnije opodal (holkam to zlomilo srdce, tak jsem to na jejich popud zmenila)

Orionka: No jo. Ale to je zamer. Noc neni mlada stihla klisna, noc je mlada stihla klisna, ktera prisla o hribe. To naprosto meni vyznam basne. A nemusi byt vsechno porad "krasny a ruzovy".

Já měla stejný pocit jako Zamila a slnečnica. Takhle je to méně drastické, ale pořád mi mrtvola hříběte připadá tak nějak navíc. Noc je mladá štíhlá klisna se mi moc líbí, nejradši bych tím skončila, ale zase by něco chybělo...

Zamila: slnečnica: Tak jsem se inspirovala kritikou :) libi se v zaver vice?

Zamila: Prave jsem tam chtela tu syrovost nejak potrhnout. Nemusi byt vse galantne receno. To byla driv proste realita. Dekuji za komentar.

Pěkná atmosféra básně i melodie ... Ale to "hnije", to mě zaráží ... Nezabíjej to hříbě ! :-) Nebo nějak galantněji ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
starodávná zima : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Sonet o luně v dlani
Předchozí dílo autora : I housle mají duši
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Jeanie [15], Max the Fallen [13], se3slzu [14], Milly [12], Dadi [10], Tajemnáosoba [10], elis 77 [3]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX