Bezradnost

Realita mě ze snů budí,
moje verše už te nudí,
ale nemohu si pomoci.
Snad odmítání mě přitahuje,
neumím si to vysvětlit,
jedno ale jistě vím,
že je v tom sakra cit.
Srdce jinak než rozum velí,
přitom neznám tě zcela,
ještě znovu bych chtěla cítit dotek tvého těla.
Nohama na zemi musím stát,
chce se mi brečet a zároveň smát,
jak lehko lze podlehnout.
Pokládám si otázku,
zda se jedná o lásku nebo náhle vzplanutí...