|
Když se ničí hudební nástroj, srdce hudebníka pláče...
|
Osudová
V koutě stísněný,
v mlžném oparu bezmoci.
Plísní prolezlý,
čeká na vysvobození
z těžké nemoci.
Bříška bezpočtu prstů
se svezla po jeho klavesách,
a proháněla by se dál,
kdyby osud vrtkavý
brutálně nezasáh...
Patitury Bacha, Šlitra i Ježka
v okamžiku přeškrtala palice těžká.
A s každou ranou strun úpění.
Praskot dřeva,
ničící pocit hudebního umění...
V koutě stísněný,
v mlžném oparu bezmoci.
Plísní prolezlý,
čeká na vysvobození
z těžké nemoci.
Bříška bezpočtu prstů
se svezla po jeho klavesách,
a proháněla by se dál,
kdyby osud vrtkavý
brutálně nezasáh...
Patitury Bacha, Šlitra i Ježka
v okamžiku přeškrtala palice těžká.
A s každou ranou strun úpění.
Praskot dřeva,
ničící pocit hudebního umění...

Yana: Anna Wolfgang Havranová: diky, opravdu to nebyl dobry pocit...ale nedalo se nic delat...
do toho se dovedu dobře vžít, pěkné, možná, zvláštní, malinko krkolomné, no sám sis nasadil laťku :-)
Anna Wolfgang Havranová
Jakožto hudebníkovi se m to velice líbí. A je to smutné.
taron: Amelie M.: Díky za komentáře, bolelo to moc, ale zachránit se nedal...
Připomnělo mi to osud varhan, které dodnes hrají v Kostnici.. Ty se ale podařilo nakonec zachránit :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Osudová : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Když se sešeří...
Předchozí dílo autora : Teorie relativity

