 09.08.2014 4 978(10) 0 |
Je tma a ticho,
je mi teplo.
Teď světlo, hladí mé tělo,
vnímám to – všecičko, všechno...
kol kolem napnuté,
na nich akrobaté života,
pavučiny strun osudu.
Jedna struna, jedno bytí,
jedna chyba, konec žití.
Není tu nahoře, není tu dole,
ve spleti strun procházíme sebou,
jsme stíny, svlečené na duše,
co teď je dole, před chvílí bylo nade mnou.
Tak kráčím krokem nejistým,
hledaje rovnováhu,
s pevným rozhodnutím,
že nežli opustím svou strunu,
dosáhnu na svobodu.
je mi teplo.
Teď světlo, hladí mé tělo,
vnímám to – všecičko, všechno...
kol kolem napnuté,
na nich akrobaté života,
pavučiny strun osudu.
Jedna struna, jedno bytí,
jedna chyba, konec žití.
Není tu nahoře, není tu dole,
ve spleti strun procházíme sebou,
jsme stíny, svlečené na duše,
co teď je dole, před chvílí bylo nade mnou.
Tak kráčím krokem nejistým,
hledaje rovnováhu,
s pevným rozhodnutím,
že nežli opustím svou strunu,
dosáhnu na svobodu.
25.08.2014 - 18:00Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Struny osudu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Amore
Předchozí dílo autora : Do oceánu
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Diog [4]» řekli o sobě
veronika řekla o TualKraplak :tual, jsi tak zajimava a roztomila holka..ctu vsechno, co napises a i kdyz se to nezda, stopuju te..oslovujes
