|
... když jsem malovala byt ...
 14.10.2007 4 1559(18) 0 |
Od rána stojím na štaflích -
natírám v bytě stropy.
Teď mi dohází, jaký hřích
spáchali lidoopi.
Váleček střídám a štětku...
Výš a výs sáhá ruka...
Najednou chápu opičku
a evoluční muka.
Opičce osudného dne
v břiše strašně kručelo.
Tak vysoko visel ořech!
A jíst se jí tak chtělo!
Tak se do toho vložila
se vsí opičí sílou:
předními se odrazila,
na zadní postavila,
chňapla po něm přední pravou,
pevnou slupku rozbila...
Opicím - s metodou novou -
smrt hladem nehrozila.
Sotva si kdo uvědomil
v civilizačním spěchu:
určila celý směr dějin
jen touha po ořechu...
Až na staflích dochází mi
smysl evoluční teze:
kdo se nestaví na zadní,
po čtyřech porad leze...
natírám v bytě stropy.
Teď mi dohází, jaký hřích
spáchali lidoopi.
Váleček střídám a štětku...
Výš a výs sáhá ruka...
Najednou chápu opičku
a evoluční muka.
Opičce osudného dne
v břiše strašně kručelo.
Tak vysoko visel ořech!
A jíst se jí tak chtělo!
Tak se do toho vložila
se vsí opičí sílou:
předními se odrazila,
na zadní postavila,
chňapla po něm přední pravou,
pevnou slupku rozbila...
Opicím - s metodou novou -
smrt hladem nehrozila.
Sotva si kdo uvědomil
v civilizačním spěchu:
určila celý směr dějin
jen touha po ořechu...
Až na staflích dochází mi
smysl evoluční teze:
kdo se nestaví na zadní,
po čtyřech porad leze...
21.10.2007 - 17:41jako by to napsal Jiří Žáček. Navíc je obrovské plus, že to není jen úsměvné, ale také moudré
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Evoluční : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : /úřední reklamace křesťanství/
Předchozí dílo autora : /takový obyčejný den/
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
