Za chvilku kořínku

Jazyky alpínské olizují hranice
violky jejíž určením se vzrušíš
kousek pod tundrou sudetskou
děda co čistí prameny řadu let
bochník zakrojí s úlevou měst
špinavých špeluněk
šmátrání šmouhatých
pojď šmejdit primadono
půl roku pryč a zatím nic moc
možná je to fajn a ty jsi jen nevděčný
neseš mu dvě igelitky litrů za báseň
co ti měl napsat na zakázku
jenže jemně řečeno narodil ses z rozmaru
protože rozum z nich nemá doteď nikdo
těžko praotče vytěsňuješ
znám ty hlubiny umělého zapomnění
hnus lehoučký klíčících žláz
na hladině guláše plaveš a spíš
růžovým mikrochvilkám vypleňuješ spíž
supr rým blé
a proč né
utínám