 05.05.2014 3 1294(9) 0 |
Smutné je vidět že se nic nezmění
i když hrdinové leží v podzemí
Karel čtvrtý a Jan Žižka
a také ta Ryšavá liška
Jana Husa co upálili v Kostnici
kéž by vrahové místo něj končily v márnici
a taky ten Tomáš Garyk Masaryk
na Československo nedal doplatit
a co třeba Václav Havel
proti komoušům se stavěl
a ten písničkář Karel Kryl
co Estébákům krev pil
co oni vybojovali to ted ničíme
já ale doufám že se změníme
Vylezeme společně na bílou horu
budeme zpívat písně spolu
Kdož jste boží bojovníci
probudte se blaníčtí rytíři spící
budeme pít víno budeme se smát
všichni při sobě zase budeme stát
i když hrdinové leží v podzemí
Karel čtvrtý a Jan Žižka
a také ta Ryšavá liška
Jana Husa co upálili v Kostnici
kéž by vrahové místo něj končily v márnici
a taky ten Tomáš Garyk Masaryk
na Československo nedal doplatit
a co třeba Václav Havel
proti komoušům se stavěl
a ten písničkář Karel Kryl
co Estébákům krev pil
co oni vybojovali to ted ničíme
já ale doufám že se změníme
Vylezeme společně na bílou horu
budeme zpívat písně spolu
Kdož jste boží bojovníci
probudte se blaníčtí rytíři spící
budeme pít víno budeme se smát
všichni při sobě zase budeme stát
29.07.2014 - 20:18Ačkoliv se v některých jménech s tebou neshodnu (je tam pár jmen, která bych já neoslavoval), tak přecijen něco na té básni je. Jen dodám, že každý v sobě máme kus blanického rytíře, jen jak se vypráví, tak hluboce spí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Hrdinové vlasti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : zvláštní ráno
Předchozí dílo autora : divný pocit
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
