přidáno 01.02.2014
hodnoceno 0
čteno 1100(10)
posláno 0
Píšu tu dopis vlastní rukou,
jinak to asi neumím,
říkat vám, že mi srdce, jak hodiny bijou,
já sebe nepochopím.
Chodívám cestou ztracenou,
strach mnou prochází,
vidím svůj obraz přede mnou,
smutek mu neschází.
Poznám člověka s jasnou tváří
někdy mi zamává,
poté se karta obrátí,
a jsem celý od bláta.
Bojuji za život tiše a s chladnou hlavou,
sám sebe chci mít,
slzy mi věčně v noci chladnou,
už tu nevydržím.
Čekám na objetí přítele svého,
to se mi nedostává,
budu čekat na toho mého,
do té doby než…
-MELANCHOLIK

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poslední dopis, Melancholik : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Přítel = Anděl
Předchozí dílo autora : Mlčeti

» narozeniny
Jeanie [18], se3slzu [17], Max the Fallen [16], Milly [15], Tajemnáosoba [13], Dadi [13], elis 77 [6], Gustava [2], Honzík [2], Přemek [1]
» řekli o sobě
Yana řekla o kmotrov :
Jeho nadšení pro věc je tak nakažlivé, jeho projev je tak moudrý a tak plný života, že jsem hrdá na to, že znám kmotrova a že jsme si blízcí, je to pro mě pocta, znám kmotrova- tak zatichlého a tak hlasitého, plného inspirace a bohémského ducha, jo, a je strašně milé když se z něčeho raduje a směje se
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming