přidáno 01.02.2014
hodnoceno 0
čteno 910(10)
posláno 0
Píšu tu dopis vlastní rukou,
jinak to asi neumím,
říkat vám, že mi srdce, jak hodiny bijou,
já sebe nepochopím.
Chodívám cestou ztracenou,
strach mnou prochází,
vidím svůj obraz přede mnou,
smutek mu neschází.
Poznám člověka s jasnou tváří
někdy mi zamává,
poté se karta obrátí,
a jsem celý od bláta.
Bojuji za život tiše a s chladnou hlavou,
sám sebe chci mít,
slzy mi věčně v noci chladnou,
už tu nevydržím.
Čekám na objetí přítele svého,
to se mi nedostává,
budu čekat na toho mého,
do té doby než…
-MELANCHOLIK

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poslední dopis, Melancholik : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Přítel = Anděl
Předchozí dílo autora : Mlčeti

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku