 28.01.2014 3 1349(15) 0 |
Mám sen,
v něm je malý byt a ten,
který otcem jest,
našich dětí jen,
dva kloučci,
naši broučci.
Svět kolem nás,
opustil moru.
Štěstí a láska,
zazdila zlobu.
Materialismus zmizel,
navždy,
sláva.
Koneckonců,
snít můžu,
jen do rána.
A tak doufám,
stále,
že můj sen,
započne,
v praví den.
A nebo taky nikdy...
v něm je malý byt a ten,
který otcem jest,
našich dětí jen,
dva kloučci,
naši broučci.
Svět kolem nás,
opustil moru.
Štěstí a láska,
zazdila zlobu.
Materialismus zmizel,
navždy,
sláva.
Koneckonců,
snít můžu,
jen do rána.
A tak doufám,
stále,
že můj sen,
započne,
v praví den.
A nebo taky nikdy...
26.06.2014 - 00:25Z básnického hlediska hodně pěkná báseň :) avšak z hlediska druhého je moc pesimistická.. - Víc optimismu do života! :) pro každého se vždycky někdo najde :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Synu, slyšíš? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Miláčku, co chceš k večeři?
Předchozí dílo autora : Sklenice prázdná
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
Nikytu řekla o caecusarchangelos :Fajn holčina. Píše zajímavé povídky.
