tak po cestě domů... nepromyšlené rýmy padaly samy, neurvale, jako vločky z oblohy...
přidáno 26.01.2014
hodnoceno 5
čteno 1194(12)
posláno 0
Když se nic neděje
dýcháme klidněji
chumláme se do čepic
procházíme v závěji
nablble se usmíváme
toužíme a trochu sníme
v mrákotách se probouzíme
říkáme si:
"co vlastně o životě víme ... "
přidáno 12.02.2014 - 08:39
děkuji za komentáře psanci :)
přidáno 28.01.2014 - 17:53
Pravdivá krása! Výstižné a povedené dílo. Pěkně zrýmované. :-) :-) :-)
přidáno 27.01.2014 - 10:15
mnohdy je lepší ani nic nevědět :), pěkná :)
přidáno 27.01.2014 - 06:10
víme, že moc nevíme... ale můžeme se dozvídat. A dokud tahle zvídavé touha nezmizí, žijeme :-). Hezká!
přidáno 26.01.2014 - 22:57
nic moc, ale není to vada

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
otazníky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Krátce a naivně
Předchozí dílo autora : Menuet

» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]
» řekli o sobě
samiVdavu řekl o Umouněnka :
Slečna s šikovnou prací s jazykem a organizátorskými schopnostmi. Pořádá své literární večery a ráda se účastní literárních čtení. Naživo velmi příjemná osoba.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming