|
tak po cestě domů... nepromyšlené rýmy padaly samy, neurvale, jako vločky z oblohy...
 26.01.2014 5 1349(12) 0 |
Když se nic neděje
dýcháme klidněji
chumláme se do čepic
procházíme v závěji
nablble se usmíváme
toužíme a trochu sníme
v mrákotách se probouzíme
říkáme si:
"co vlastně o životě víme ... "
dýcháme klidněji
chumláme se do čepic
procházíme v závěji
nablble se usmíváme
toužíme a trochu sníme
v mrákotách se probouzíme
říkáme si:
"co vlastně o životě víme ... "
28.01.2014 - 17:53Pravdivá krása! Výstižné a povedené dílo. Pěkně zrýmované. :-) :-) :-)
27.01.2014 - 06:10víme, že moc nevíme... ale můžeme se dozvídat. A dokud tahle zvídavé touha nezmizí, žijeme :-). Hezká!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
otazníky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Krátce a naivně
Předchozí dílo autora : Menuet
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
viktor kristian [18], Indigo M [17], Kleriska.KX [17], mája [17], mikita [15], Zephyr [14], TheLivingCore [13], barbora čechurová [3], kokoskarakoska [3]» řekli o sobě
Lizzzie řekla o prostějanek :podle mě je to něco jako druh anděla s šibalským srdíčkem:)..ale ona mi pořád nevěří...i když je mi jasný, že jenom chce, abych ji o tom neustále přesvědčovala:):P
