Zimostráz

z paprsků cop popálí mráz

...opravdu má tah, pořádnej, jsem ráda, že jsem si ji přečetla...

ŽblaBuňka: vanovaso: děkuji za zastaveníčko a za milé komentáře

kmotrov: jo, jo zimostráz lat. buxus...stálezelená rostlinka, často se požívající na dušičky, dekorativní, svěží, někdo tuhle napsal že kdyby jen jeden člověk přečetl naše dílko a zareagoval tak bude šťastný, tak já jsem velice šťastná...

jo buxus? Toho doma mám, hlavně kvůli dušičkám ... ;o))))

Vypůjčím si pojem z fotografie a to rytmus v obraze. To je pravidelné opakování třeba stromu, terénní nerovnosti, působí to dobře na diváka. Proč o tom mluvím, proto že si použila také jistý rytmus (v jiném slova smyslu).
Jít po cestách...
jít po cestách...
jít po cestách...

Má to ohromnej tah a to se mi na tom moc líbí, byl by z toho pěknej folkrockovej nářez. Něco jako je Cesta od Folk Teamu, moc mě mrzí, že sem nejde dát ukázka.

Ještě bych ocenil, že to je vzdělávací dílo (vygooglil jsem si co je to zimostráz).

Je z toho cítit život sám... úžasná

Yana: Hodnotím tu zvukomalbu (pokud mě někdo nevyprovokuje k počítání dlouhých, krátkých, přízvučných, nepřízvučných...) pouze pocitově tak, že si to přečtu podle sebe nahlas. Takže to může klidně jednou ladit a jednou ne...

Orionka: mannaz: děkuji za zastavení

Jiří Turner: děkuji za názor i za připomínku, je zajímavé že tady jsem se snažila zapracovat právě na rytmu, ale nevadí mi to, naopak, jsem ráda za takový komentář

Moc se mi líbí. Život jako věčný boj, hlavně sám se sebou.

Žít naplo a stále v údivu nad světem. Někdy to není jednoduché. Moc krásná!

Líbí se mi, jen mi občas rytmicky drhne, možná je to ale záměr, také to občas vědomě dělám. Poslední sloka mi ovšem úplně mluví z duše...