Sbohem lásko

Sbohem lásko

Brunetko s modrými oči,
z tebe se mi svět tak točil,
byl jsem schopen prodat duši,
každé tvé slovo hltali mé uši,
osud prohru jistě činí,
chodit po světě a hledat nyní.

Tak loučím se s tebou,
sbohem lásko, buď sama sebou, sama sebou
tak loučím se s tebou,
sbohem lásko, věřím, že shledáme se opět jednou.
Tak loučím se s tebou,
sbohem lásko, shnilé paže, tě jistě zvednou,
Tak loučím se s tebou,
sbohem lásko, věřím, že pomohu ti opět jednou.
Tak loučím se s tebou,
sbohem lásko, a létej volně, volně s pěknou,
Tak loučím se s tebou,
sbohem lásko, věřím, že odpustíš mi opět jednou

Stíhání všech tvých stínů,
těžší než práce v mlýnu,
abych se dostal pod tvé ňadra,
v rukou růže z krve zvadla,
protože odvaha rozbít takovou touhu,
zdála se tak drtivá a v životě nechá jen šmouhu.

Vypouštím tak ptáčka z klece,
klidně se vrať, pomůžu ti přece,
největší lásce, kterou jsem zatím poznal,
pro níž bych se do modra porval,
doufám, že mi promineš mé usilovné svírání,
udržet vzácnost jako tebe, což bylo plýtvání...

-GZ-