 13.05.2013 2 1090(10) 0 |
Voda padá z jeho očí
snad pro tebe je určena
skrápí naše hříchy
jak rosa polní mák
Jeho dech mrazí
při vzpomínce na tvé city
když jsme je neopětovali
a v duši zbyl jen prach
Smáčí z nás vinu
snad nám odpouští
že jsme nebyli u tebe
když jsi ztratila dceru
Jak zimní mráz
na větvích stromů
vykouzlí obraz lásky
mého srdce v tvé duši
snad pro tebe je určena
skrápí naše hříchy
jak rosa polní mák
Jeho dech mrazí
při vzpomínce na tvé city
když jsme je neopětovali
a v duši zbyl jen prach
Smáčí z nás vinu
snad nám odpouští
že jsme nebyli u tebe
když jsi ztratila dceru
Jak zimní mráz
na větvích stromů
vykouzlí obraz lásky
mého srdce v tvé duši
15.05.2013 - 11:32ou...tak to je silné kafe, forma je tu a tam ještě asi těžkopádná...ale už je to hodně velikej rozdíl a ten obsah...nádhera:....smáčí v nás vinu...nebo :
vykouzlí obraz lásky
mého srdce v tvé duši
tak to je moc pěkné :)
vykouzlí obraz lásky
mého srdce v tvé duši
tak to je moc pěkné :)
13.05.2013 - 23:18Devils_PIMP
neopětovali trochu dlouhe na zaver radku
když jsi ztratila dceru X kdyz ztratila si dceru
Meho srdce
v tve dusi - by mi znelo kepe
Tot k basni - ktera je jinak velmi zdarila
Obsah: - nenapadaji mne ta spravna dlova
když jsi ztratila dceru X kdyz ztratila si dceru
Meho srdce
v tve dusi - by mi znelo kepe
Tot k basni - ktera je jinak velmi zdarila
Obsah: - nenapadaji mne ta spravna dlova
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tvé kouzlo : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Můj svět
Předchozí dílo autora : Poslední sen
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
vdana [16], Angel12 [16], Marnerin [11], AdamSeski [11], Krysař [9], Slovanská Julie [7], Spero [6], Autor [2], milos [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
