 01.03.2013 3 1061(12) 0 |
Plivu jed do čiré vody,
pára z kohoutku stoupá
jejich hladinka stoupá
rozum se ztrácí.
Doznání u tvých kolenou
doznívá,
v tichu se ztrácí
imaginace je pouhou vidinou.
Snad to vidíš i ty
Brachu za železnou oponou.
Berou do rukou své sny
a staví z nich vzdušné zámky.
Jak já tě miluji.
Pouho pouhá milenko.
Vykřikují do vzduchoprázdna
a přec berou své hlavy
a nechají je plout na řece slov.
pára z kohoutku stoupá
jejich hladinka stoupá
rozum se ztrácí.
Doznání u tvých kolenou
doznívá,
v tichu se ztrácí
imaginace je pouhou vidinou.
Snad to vidíš i ty
Brachu za železnou oponou.
Berou do rukou své sny
a staví z nich vzdušné zámky.
Jak já tě miluji.
Pouho pouhá milenko.
Vykřikují do vzduchoprázdna
a přec berou své hlavy
a nechají je plout na řece slov.
01.03.2013 - 23:33Makyna: Moc nechápu, jak myslíš "na sílu tvořené"... :) Je to o procesu, když se hádám se svou "abstraktní milenkou". A to, jak vnitřně cítím a v podstatě vidím neboli vnímám :)
01.03.2013 - 23:27zvláštní, zvláštní dílo..trochu mi přijde na sílu tvořené, ale to je asi jen můj dojem.. řekla bych, dílo je o milence?..každopádně se mi líbí konec..taková ta prohra/výhra..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tiché přemítání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Volání
Předchozí dílo autora : Diogenes
