|
Asi omylem jsem jednou věřila člověku.
|
Volnost k rozechvění, odplývání nekonečné přítomnosti do
bezčasé věčnosti, omamný okamžik, jenž
jako by tu už někdy byl,
nevyjádřitelná ztracenost.
Stále stejně naivní víra v dobro.
bezčasé věčnosti, omamný okamžik, jenž
jako by tu už někdy byl,
nevyjádřitelná ztracenost.
Stále stejně naivní víra v dobro.