|
Asi omylem jsem jednou věřila člověku.
 22.02.2013 3 1327(21) 0 |
Volnost k rozechvění, odplývání nekonečné přítomnosti do
bezčasé věčnosti, omamný okamžik, jenž
jako by tu už někdy byl,
nevyjádřitelná ztracenost.
Stále stejně naivní víra v dobro.
bezčasé věčnosti, omamný okamžik, jenž
jako by tu už někdy byl,
nevyjádřitelná ztracenost.
Stále stejně naivní víra v dobro.
18.06.2023 - 18:02
Tak já si to tedy vypiju sama. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Všechna hrdost lidská.
Předchozí dílo autora : Naivní tělo v záplavě tmy a tulipánů.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
TheLivingCore řekl o Tajemný :V kazdem dile, vidim obraz sebe. Bolest a touha, jsou nejsilnejsimi pocity. Pokracuj..
