 14.01.2013 3 1113(12) 0 |
Svítání
Nad krajinou slunce vychází
Mrazivý vánek otírá se o moji tvář
A obrysy tvé mi v mysli vyvstávají
Když zavřu oči, objeví se zvláštní zář
V ní postava tvá se s moji sloučí
v jeden celistvý monolit
A vášeň v nás začíná zvolna dýchat
a svým vlastním životem žít
Ta chvíle,
jen pár vteřin trvající,
s proudem emocí
v krvi kolujícím
mi skoro jako věčnost připadá
věčnost krásná…věčnost mladá…
Nad krajinou slunce vychází
Mrazivý vánek otírá se o moji tvář
A obrysy tvé mi v mysli vyvstávají
Když zavřu oči, objeví se zvláštní zář
V ní postava tvá se s moji sloučí
v jeden celistvý monolit
A vášeň v nás začíná zvolna dýchat
a svým vlastním životem žít
Ta chvíle,
jen pár vteřin trvající,
s proudem emocí
v krvi kolujícím
mi skoro jako věčnost připadá
věčnost krásná…věčnost mladá…
15.01.2013 - 08:50Je hezká, ale (sakra, jak to říct) ...ničím nepřekvapující, očekávatelná, nebo tak něco... Trochu bych ji ořezal, myslím, že některá slova jsou trochu navíc a básničku zbytečně rozvolňují.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Svítání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Podzim
Předchozí dílo autora : Dvě růže
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
NoWiš» narozeniny
Diog [4]» řekli o sobě
pocitová řekla o Adrianne Nesser :strasne stylova slecna...sama sebou jak to nejvic jde...co sem te stihla poznat/nepoznat tak si dobrej clovek. uprimnost vzdycky na prednich mistech. dik ze tu jsi...
