|
možná
|
Možná se každá naděje ztrácí
když vrací
mince všednosti
já vím lhostejnosti
se hledají
že křičí
jsme bez viny
možná se potkáme
že napíšeme křídou
chvíle co uznáme
bez náznaku z minulosti
v myšlenkách
chvíle budoucí....
když vrací
mince všednosti
já vím lhostejnosti
se hledají
že křičí
jsme bez viny
možná se potkáme
že napíšeme křídou
chvíle co uznáme
bez náznaku z minulosti
v myšlenkách
chvíle budoucí....
taron: máš pravdu je tam cosi co mě znova a znova přitahuje pochopit tu poetickou duši
já nevím proč, ale mě se tvoje básně líbí... jakoby tam byla hloubka...taková ta, která nikoho nezajímá, protože vypadá jen obyčejně a normálně...ale já tam vidím neobyčejnost , nekomplikovanou jednoduchost, na nic si nehrát, nic nepředstírat - prostě berte, nebo nechte ležet -....a to je krásné a začínám si tě vážit :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Možná : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dál se někdo směje....
Předchozí dílo autora : Slova v ozvěně

