přidáno 28.11.2012
hodnoceno 4
čteno 862(12)
posláno 0
Když už mi kořeny jednou srostly s horami,
zbytečné oznamovat, že je to nemoc, nikdy
nenaplněná vidina. Diagnosa se minula smyslu.
Vrozená únava a sklony k smutku souvisí s mlhami.

Ne vždy je nutné chtít se léčit, zvlášť mezi doly
zdá se touha po uzdravení nesmyslná. Pokusy
o útěk jsou marné a liány spojení pružné. Stejně
se vrátíš, nezapomeneš, ani v remisi. Krušnohoří.

Rozervaně pulsujíc, mezi nostalgickou krásou
a z hrobu vstávající krajinou je nemožné občas
nevidět zombií. Co tu zůstalo? Srdce bušící
v chirurgicky čistém řezu hranic s Německem.

Sebedestruktivní má láska, jíž nikdy neopustím,
domov a pouto k nevysvětlení. Zde už není cesty
zpět či jinam. Zůstávám šťastně prokletá v náruči
oceli a betonu, navěky součástí kyselých dešťů.
přidáno 26.02.2013 - 16:38
Pěkná krušnohorská balada :-)
přidáno 28.11.2012 - 23:36
hmm... pěknuléé :)
přidáno 28.11.2012 - 18:01
opravdu nádherná:)
přidáno 28.11.2012 - 14:38
Nádhera! Rýmuje se bez rýmu a je skvělá!

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
KRUŠNOHORSKÁ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : ALENCE V NÁS
Předchozí dílo autora : PŘÁTELSKÁ

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku